Podzim přinese bouřky

21. srpna 2012 v 0:06 | Viktor Stropek |  Ekonomika

Podzim přinese bouřky

Evropští lídři neprožívají odpočinkové léto. Angela Merkelová z hor v severní Itálii volala Mariu Montimu a slibovala, že pro euro udělá "vše potřebné". Italský premiér jezdil po evropských hlavních městech a snažil se, aby udržel úroky za úvěry co nejníže. Během své dovolené na ostrově Sylt přivítal německý ministr financí Wolfgang Schäuble amerického ministra financí Tima Geithnera. A muž, kterého všichni sledují, prezident Evropské centrální banky Mario Draghi, slíbil: "Do Polynésie nepojedu, je to příliš daleko."
Jestli je léto už odepsané, září bude ještě horší. Existuje několik okolností, které krizi eura patrně urychlí. Patří mezi ně vyhlídka, že Řecku dojdou peníze a euro opustí, pokračující úpadek Španělska, volby v Nizozemsku, právní výzvy německého spolkového soudu a politická rezistence vůči stále integrovanější eurozóně.
Začněme u Řecka. V září bude úpadek řeckých veřejných financí ještě patrnější. "Trojka" tvořená zástupci Komise, ECB a Mezinárodního měnového fondu bude nakonec muset představit svou zprávu. A deficit Řecka již teď činí desítky miliard eur. Aby se udrželo nad vodou, potřebuje více škrtů a peněz. Obojí se ale asi ukáže politicky nemožné. Popuzení věřitelé nejsou zemi ochotni poskytnout třetí balík pomoci, když už dali dvakrát, zvlášť pokud by to znamenalo odpustit Řecku velkou část jeho dluhu.
Němečtí politici již debatují o tom, za jak dlouho by mělo být Řecko z eurozóny vyloučeno. Pro Philippa Röslera, lídra liberálních Svobodných demokratů "odchod Řecka již dávno pozbyl hrůzostrašnosti". Přesto se mnozí obávají, že by mohly být vyloučeny i ostatní slabé středomořské státy. Přijde po Řexitu také Španexit, Portexit nebo Italexit?
Výnosy ze španělských dluhopisů dosáhly v červenci alarmující hodnoty 7,5 % a italské je následovaly. Rozhodnutí půjčit Španělsku 100 miliard eur, aby je předalo svým bankám, nervózní trhy nezklidnilo. Neuklidnil je ani příslib červnového summitu, že banky mohou být rekapitalizovány přímo ze záchranného fondu hned, jak bude v eurozóně vytvořen jednotný dohled nad bankami. I přes dosavadní odmítavé postoje je možné, že Španělsko bude do konce roku potřebovat pořádný záchranný balík. Dále pomáhat ale nechce hlavně Nizozemsko. Před volbami, které se uskuteční 12. září, nizozemské strany proti dlužníkům vehementně brojí. A i kdyby se Nizozemce nakonec podařilo přesvědčit, nejsou záchranné fondy dost velké na to, aby zachránily jakŠpanělsko, tak Itálii. Dnes fungujícímu Evropskému nástroji finanční stability brzy dojdou peníze. A nový Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který má být flexibilnější a efektivnější, reviduje německý spolkový soud, jenž se vyjádří za měsíc.
Ať je forma záchranných fondů jakákoli, agentura Moody's varovala, že právě kvůli nim by mohl být ohrožen nejvyšší rating Německa. Pokud tedy evropští věřitelé nemohou nebo nechtějí poskytnout dostatek peněz, aby zachránili ostatní, obrací se pozornost nevyhnutelně k ECB. Má moc tisku. A v posledních dnech její guvernér Draghi provokativně naznačil, že je připraven ji použít. Na konferenci 26. června prohlásil, že euro je nevratné. "Jako ECB jsme připraveni udělat vše potřebné, abychom euro udrželi. A věřte mi, že to bude stačit." Jeho slova trhy uklidila. Promění se však ve skutky?
Pokud by ECB začala nakupovat dluhopisy, rozezlí si soukromé investory, protože je tím na žebříčku věřitelů posune zase o kus níž. Další problém je, že ECB odmítá jednat, dokud od vlád nedostane ujištění, že budou součástí hry také. ECB tedy může nakupovat dluhopisy na sekundárním trhu, zatímco záchranné fondy budou sdílet riziko a nakupovat na trhu primárním. To by ale pro příjemce pomoci znamenalo přistoupit na nové podmínky - kterým by se Španělé a Italové rádi vyhnuli.
ECB totiž na státy eurozóny tlačí, aby urychlily integrační proces. Summity v říjnu a prosinci budou o tom, zda a jak rychle postupovat směrem ke skutečnému sdílení rizik (financování upadajících bank, garance vkladů ap.). Kancléřka Merkelová se ovšem nové závazky zdráhá před volbami v roce 2013 přijmout a Francie se stále snaží střežit si svou suverenitu.
Na evropské lídry čekají rozhodnutí, kterým se dnes snaží vyhnout. Dáte Řecku více peněz, nebo je necháte odejít? Budete sdílet závazky otevřeně (prostřednictvím eurobondů), nebo skrytě (skrz ECB)? Odevzdáte více pravomocí institucím EU? Někteří se domnívají, že aby bylo lépe, musí být krize ještě hlubší.
Historie si bude moci poslední měsíce roku 2012 zapsat jako dobu, kdy se eurozóna spojila. Nebo rozpadla. Užijte si léto, podzim hezký nebude.
Z časopisu The Economist, 4. srpna 2012, přeložila a redakčně upravila Iveta Paličková.
Vyšlo: revuepolitika.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mens watches | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 6:31 | Reagovat

Thanks For This Post, was added to my bookmarks.
http://www.shoesfloor.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama