Život bez chorob - PŘIROZENÁ STRAVA

29. dubna 2012 v 16:24 | Viktor Stropek |  Zdraví

Život bez chorob - PŘIROZENÁ STRAVA

Ten, kdo si plně uvědomuje, že zde jde o otázku života ve zdraví nebo živoření v chorobách a o předčasnou smrt, ten je připraven přejít na syrovou stravu bez problémů. Dobře si pamatuji, jak jsem přitom sám postupoval. Měl jsem tehdy nejraděj sardinky. Když jsem se začal přeorientovávat, kupoval jsem si týdně jen jednu krabičku. Postupně jsem kupoval sardinky stále řidčeji. Po půl roce jsem na sardinky úplně zapomněl. To už jsem měl oblíbená úplně jiná jídla. Co znamená život a peníze bez zdraví? Tato úvaha by nám měla ulehčit naše rozhodování.

Někdo může namítnout, že jsou takoví jedinci, kteří se nestravují podle zásad přirozené výživy a přece se dožívají vysokého věku. Nezapomínejme, že jde o velmi vzácné výjimky u lidí, kteří většinou žijí střídmě a též jsou vystaveni nejrůznějším chorobám a potížím stáří.
Jak vzniká rakovina
Mezi vznikem rakoviny a nepřirozenou stravou je nápadná souvislost. Nedostatkem enzymů je zaviněna porucha dělení buněk. Nastává tvorba vadných buněk a jejich chorobné bujení. Takto vznikají nejrůznější nádory jako rakovina, myomy a jiné. Zdravé buňky se začnou náhle neorganizovaně rozmnožovat, prorůstají zdravými sousedními orgány a tím poruší jejich funkci. Vznik rakoviny podporují i chemikálie, umělá hnojiva, insekticidy, konzervační jedy, chlór a fluór v pitné vodě, nikotin, kuchyňská sůl a různé jiné jedy. Když jsou tyto jedy schopné konzervovat potraviny a usmrtit mikroby, je úplně samozřejmé, že zničí i enzymy.
Znehodnocením a zničením enzymů je znemožněna jejich kontrolní činnost při dělení buněk, a tak dochází ke tvorbě abnormálních rakovinových buněk. Existují různé druhy rakoviny. Každý druh vzniká chorobným rozmnožováním buněk bez toho, že by při tom hrál úlohu nějaký virus. Viry přenášejí infekční choroby.
Rakovina však není infekční. Podle našich zkušeností existuje jen jeden účinný prostředek proti rakovině, a tím jsou živé, ani vařením, ani jinou manipulací neznehodnocené enzymy z přirozené syrové stravy. Neumíme je vyrábět v chemických továrnách, ale jen vypěstovat u biologicky zaměřených rolníků a zahradníků.
Nepřímým důkazem v našich úvahách je i ta skutečnost, že u přírodních národů se nevyskytuje rakovina, ani jiné civilizační choroby. Takovým národem jsou i Hunzové, žijící v odlehlém údolí Himalájí. U nich byly chemikálie, umělá hnojiva a konzervy neznámými pojmy. Mléko a všechny potraviny konzumovali v syrovém stavu. Když civilizace pronikla do údolí Hunzů po nové cestě, dovezla konzervované potraviny, bílý cukr, kuchyňskou sůl, alkohol atd. A zdraví malého národa bylo podkopáno.
Abnormality a potraty
Jsme přesvědčeni, že i defektní děti, jako mongoloidi a další deformity, se rodí v důsledku nedostatku enzymů. Podobně jako u rakoviny vznikají i v tomto případě nedokonalé zárodeční buňky. Naproti tomu organicky zdravé nastávající matky živící se přirozenou stravou rodí zdravé děti. Průběh jejich porodů bývá lehčí.
Nedochází u nich k potratům, ani k předčasným porodům. Vzhledem ke zvýšené chemizaci zemědělství a potravinářského průmyslu došlo i ke zvýšení výskytu rakoviny. Měli bychom se hlasitě dožadovat produkce biologicky čistých, nezávadných potravin. Vzhledem k tomu, že ve statistice úmrtí se rakovina dostala na čtvrté místo a finanční prostředky na výzkum příčin rakoviny dává lid, je absolutní povinností vědců uznat význam enzymů a tedy přirozené syrové stravy při vyléčení četných případů rakoviny. To jsou známé skutečnosti, jež nelze dále tajit. Znovu uvádím význam knihy dr.Gersona: "Zprávy o vyléčení 50 případů rakoviny." I tento lékař léčí především přirozenou stravou. Dokud nebude uznána a odstraněna hlavní příčina rakoviny, nepomůže ani ozařování ani operace. Naopak. Ozářením jsou tkáně tak poškozeny, že se dají těžko vyléčit i syrovou stravou. Lékařka dr. Nolfiová dobře věděla, proč odmítá ozařování i operaci.
"Je povinností spolkové vlády kontrolovat, jak jsou používány milióny, které věnujeme na
výzkum zemědělství," píše časopis Volksgesundheit v dubnu 1971. "Kdyby jen část sumy, která jde na uvedené účely byla určena na biologický výzkum, lid by s tím určitě souhlasil." Důkazem toho je i šest miliónů, které národ daroval na boj proti rakovině. Je projevem zoufalství vyvolaného strachem před rakovinou. Je to zřejmě i z toho, že jen se biologicky vypěstované produkty objeví na trhu, jsou hned vyprodány.
Jsme přesyceni jedy?
Na podzim roku1968 byla v nemocnici v Arau vyšetřována skupina matek. Zjistilo se, že jejich mateřské mléko obsahovalo v průměru o patnáct procent více insekticidů, než kolik povoluje mezinárodní norma pro kravské mléko určené pro dospělé. Časopis "Reform + Diät" k tomu poznamenává: "Je nepochopitelné a nezodpovědné, když v takové situaci zdravotnické orgány nepodniknou nic k prosazování biologického, jedů zbaveného zemědělství. V jiných státech jsou zlepšovány zákony na ochranu spotřebitelů, ale u nás (ve Švýcarsku), má být na bioproduktech označení "vypěstováno bez jedů, bez insekticidů" zakázáno. Jinými slovy, stát podniká všechno, aby těch několik stovek poctivých rolníků, kteří pěstují bioprodukty, bylo znemožněno. Ptáme se, kdo vlastně vládne v naší zemi? Komu vlastně záleží na tom, aby znemožnil založení škol pro biologické zemědělství, pro alternativní medicínu. Komu záleží na tom, aby mléko a mléčné výrobky byly pasterizovány? Jistě ne našemu lidu, který volá po nápravě.
IV. Několik případů uzdravení
Syrovou stravou a hladovkou můžeme vyléčit nejrůznější choroby. Hluboký dojem na mě učinilo uzdravení mého otce, který trpěl na srdeční chorobu a vodnatelnost. Tehdy jsem ještě nebyl přívržencem syrové stravy a neměl jsem zkušenosti s alternativní medicínou. Logickou úvahou jsem však přišel na nezbytnost pročistit organismus pacienta částečnou hladovkou, zákazem používání masa a kuchyňské soli. Otci bylo jen 56 let a už nějaký čas byl nemocen. Mé rady odmítl a jeho léčením byl pověřený nejlepší lékař v okolí. Občas otci píchl injekci. Čím dál tím častěji. Předepsal dietu s omezením masa a soli. Bez úplného zákazu požívání masa a soli je taková dieta iluzorní. Víme dobře, že když lékař dovolí něco konzumovat s "mírou", nebo jenom "trošku", znamená to, že množství si může pacient určit sám. Tak se také léčil můj otec a jeho stav se očividně horšil.
Zdálo se, že ani lékař už nevěří v jeho uzdravení. Mimo injekce mu už nedával nic. Nohy pacienta byly opuchlé jako soudky. V důsledku vodnatelnosti se dostavila dušnost. Otec už nemohl vůbec spát. Jeho stav se však nemohl zlepšit, dokud měl žaludek plný škodlivých jídel, která byla opravdu příčinou jeho choroby. Pokaždé, když jsem mu radil přejít na jinou dietu, jeho odpověď zněla: "Lékař ví nejlépe, co mám dělat." Tehdy jsem poprvé zažil, jak tvrdošíjně je člověk schopen bránit své zlozvyky a přitom si ani neuvědomuje, že vlastně páchá sebevraždu.
Často jsem se domníval, že utrpení větší než podstoupil můj otec už ani nemůže existovat. Celé noci sténal. Když jeho choroba vrcholila a konec se zdál být blízký, zeptal se mě otec: "Co vlastně míníš tou dietou?"
Tehdy jsem viděl, že je ochoten přijmout moje rady. Dával jsem mu jen cibuli a chléb tence potřený máslem, k tomu šálek urologického čaje. Po dvaceti čtyřech hodinách se otci počaly ztrácet otoky na nohou, dušnost se zmírnila, takže už mohl spát. O týden později otoky ustoupily docela, vředy v podkolení, které měl už několik roků, se zahojily a další týden už otec došel pěšky do sousední vsi, vzdálené dva kilometry. Po tak těžké chorobě to bylo jako zázrak. Postupně jsem jeho jídelníček rozšiřoval, vynechal jsem však stravu, která jeho
chorobu způsobila. Prohlašuji na svou čest, že jsem tento případ popsal podle pravdy a nic jsem nezveličil.
Syrovou stravou lze vyléčit nejen těžké choroby, ale i menší nepříjemnosti jako bolesti hlavy, vyrážky, zápach z úst, únava, zácpa a jiné. Kdo chce odvyknout černé kávě, kouření, lihovým nápojům, tomu doporučujeme začít hladovkou. I proti nespavosti je přirozená strava účinným prostředkem. Kdyby člověk i méně spal, není následující den unavený ani ospalý. U vážnějších chorob se předpokládá, že léčení potrvá o něco déle, protože i přechod na přirozenou stravu může někomu trvat delší čas. Musí však postupovat důsledně. Pro začátek doporučujeme radikálně omezit maso a živočišné tuky, potraviny připravené z bílé mouky, vařená vejce, pasterizované nebo vařené mléko, bílý cukr, čokoládu a kuchyňskou sůl.
Slunce, voda a pohyb na čerstvém vzduchu mají při syrové stravě velký význam. Nezapomínejme, že včasná prevence chorob je lepší než opožděné léčení.
V. Jaká strava je nejvhodnější?
V dávných časech, když se lidé živili masem ulovených zvířat, už maso vařili, případně pekli. Je zcela neopodstatněné se domnívat, že organismus člověka byl na masitou a vařenou potravu uzpůsoben. Proč zvířata, která žijí ve svém přirozeném prostředí, nejsou nikdy nemocná? Naproti tomu u civilizovaných národů sotva nalezneme úplně zdravého člověka.
Když v zoologických zahradách, ze strachu před nakažlivými chorobami, začali zvířata krmit vařenou potravou, stala se zvířata neplodnými, onemocněla a hynula. Z toho se lidé, pokud jde o zvířata, poučili. Potom začali krmit zvířata jejich přirozenou syrovou potravou a zvířata zůstala zdravá a rodila i zdravá mláďata. Jen pro sebe z toho člověk poučení nevyvodil.
Když porovnáme trávící ústrojí člověka, býložravců, všežravců a šelem, uvidíme, že člověku nejbližší jsou antropoidní opice neboli lidoopi. Například gorila má téměř stejné zažívací orgány jako člověk. Oproti tomu tygr stejné hmotnosti jako člověk má střeva dlouhá jen jednu pětinu délky střev člověka. Rozdílné jsou i zuby a formy čelistí. Sliny člověka jsou zásadité (alkalické), a u masožravců jsou sliny kyselé. Žaludeční šťáva šelem je podstatně kyselejší než u člověka. Například pes sežere uloveného ptáka s kostmi i peřím. I takovou potravu stráví, protože jeho trávící orgány jsou k tomu uzpůsobené. Masitá potrava prochází střevy člověka, který má střeva pětkrát delší než masožravec, příliš dlouho. Tak dochází k jejímu hnilobnému rozkladu a vzniklé jedy způsobují různé choroby. Žaludeční šťávy člověka jsou příliš slabé na trávení masa. Šelmy na rozdíl od člověka mají drápy na chytání a trhání kořisti. Jsou zde i jiné, na první pohled méně nápadné, ale velmi podstatné rozdíly mezi býložravci a masožravci. Krev a celé vnitřní prostředí býložravců jsou zásadité, u masožravců kyselé povahy. Masožravec nemá potní žlázy. Když se přehřeje, vyplázne jazyk a rychlým dýcháním se zbaví nadbytečného tepla.
Hominidní opice jsou býložravci a patří do podskupiny plodožravců frugivorů, kteří se živí výhradně potravou rostlinného původu, jakou je ovoce, bobule, semena, jádra, kořínky, hlízy, listy. Uvedené rozdíly dost jasně ukazují, že se člověk stravuje nesprávně, a tím si způsobuje všechny choroby, které pojmenoval chorobami civilizačními.
Je mnoho mladých manželek, které ze samé lásky dávají svému manželovi jen "tu nejlepší" stravu. Po létech se dozvíme smutnou novinu, že právě takto živený manžel zemře ve věku třicet, čtyřicet anebo padesát let na infarkt, mozkovou mrtvici, rakovinu nebo jinou civilizační chorobu. Rodina vydala na jeho léčení mnoho peněz, ale pacientovi už nebylo pomoci. Taková mladá žena to myslela dobře, ale svou nevědomostí odsoudila svého manžela k předčasné smrti. V konečném důsledku v těchto denně se opakujících tragických případech nejde o náhodné "osudové rány", ale o nedostatek informací o příčině zvráceného stravování dnešního
civilizovaného člověka. Tím, že člověk porušil zákony přírody, ztratil instinkt k rozpoznání toho, co škodí jeho zdraví. Zvířata žijící ve svém přirozeném prostředí takový pud mají. Všeobecný návrat k přírodě je možné spatřit jen v systematické výchově dětí a mládeže k přirozenému životu, zvláště v rodině a ve škole.
VI. Škody způsobené vařením potravy
Zcela nedávno mi kdosi vítězoslavně oznámil, že v okolí Bernu zemřela čtyřicetiletá žena, která prý žila "o syrové" stravě. Později se však ukázalo, že dotyčná byla vegetariánka. Maso sice nejedla, ale jídlo si vařila. A to je podstatný rozdíl. Jak jsme již uvedli, nejíst maso je první podmínkou správné výživy. Ale to samo o sobě nestačí. Vařením jsou totiž znehodnoceny nejdůležitější složky potravy. V první řadě enzymy.
Americký vědec Garten, píše ve své knize "Bolesti a choroby", že uvařené zelí obsahuje už jen jednu čtyřicetinu své původní hodnoty. S enzymy jsou současně znehodnoceny především vitaminy a minerální látky. Ve vodě vařená zelenina neobsahuje nakonec už vůbec nic výživného. Například vitamin C, který je velmi termolabilní, se vařením úplně zničí. Bez něj nemůže v buňkách probíhat okysličování, ani zneškodňování cholesterolu v krvi. Při jeho nedostatku se tvoří zubní kaz, dochází k ateroskleróze. Snižuje se i odolnost proti infekčním chorobám a rakovině. Nejvíce vitaminu C obsahuje křen, zelená paprika, petržel, zelí, jahody, pomeranče, květák, citrony, ale jen za předpokladu, že jsou syrové, nekonzervované. Bílkoviny nejen ztrácejí vařením dvě třetiny výživné hodnoty, ale při jejich trávení jsou vytvářeny kyseliny a odpad, který se ukládá v organismu. Například právě tak mohou lidé s plným žaludkem být podvyživení. Za peníze vydané za plnohodnotné potraviny dostanou lidé na stůl jen znehodnocená jídla. Známá autorita v oblasti výživy, Dr. Kellog, řekl: "Člověk je jediným živým tvorem, který vědomě páchá sebevraždu tím, že otráví svou potravu dříve, než ji zkonzumuje." Vařením se znehodnotí i ovocné cukry a škrob. Syrové ovoce je vhodné i pro diabetiky. Uvařené však ne. To je další důkaz škodlivosti vaření potravin. Ovoce by se vůbec nemělo vařit ani sterilizovat. Ke konzervování je vhodnější využít mrazení. Ještě větší měrou se zahřáním poškozují tuky a oleje. Pak způsobují aterosklerózu. Za studena lisované rostlinné oleje však vzniku aterosklerózy a jejím smrtelným následkům brání.
Vařením se změní i přirozené aróma a chuť pokrmů. Potom je musíme ochucovat solením a slazením bílým cukrem. Oba dva postupy jsou zdraví velmi škodlivé. Je to skutečně žalostná náhrada za znehodnocení přirozené syrové stravy. Vařením se značně zmenší objem potravy. Syrové stravy stačí jedna třetina až jedna čtvrtina, aby se aspoň objemově vyrovnala potravě vařené. Pokud jde o výživnou hodnotu, tu nemůžeme ani větším objemem dosáhnout. Za větší množství potravin je třeba i více zaplatit. Ale výdaje za léčení a léky mnohokrát překročí zvýšené výdaje za potraviny. Žádná čísla však nemohou vyjádřit utrpení, které způsobuje nepřirozené stravování. Tak mnoho je člověk ochoten obětovat za trošku pochybného požitku. Přitom lidská chuť může být velmi snadno změněna, protože jde jen o návyk.
Ten, kdo si plně uvědomuje, že zde jde o otázku života ve zdraví nebo živoření v chorobách a o předčasnou smrt, ten je připraven přejít na syrovou stravu bez problémů. Dobře si pamatuji, jak jsem přitom sám postupoval. Měl jsem tehdy nejraděj sardinky. Když jsem se začal přeorientovávat, kupoval jsem si týdně jen jednu krabičku. Postupně jsem kupoval sardinky stále řidčeji. Po půl roce jsem na sardinky úplně zapomněl. To už jsem měl oblíbená úplně jiná jídla. Co znamená život a peníze bez zdraví? Tato úvaha by nám měla ulehčit naše rozhodování.

autorem knihy: Ernst Günter
celou knihu naleznete zde
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 evening dresses maternity | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:15 | Reagovat
2 swiss watches replica | E-mail | Web | 2. května 2013 v 9:54 | Reagovat

Very Interesting Post! Thank You For Thi Information!.
http://www.shouldwatches.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama