ACTA

21. února 2012 v 7:55 | Viktor Stropek |  co se dějě v trávě?
ACTA
Vydáno 19. 02. 2012 (3081 přečtení)


ACTA je smlouva, kterou navrhly nahrávací společnosti jako např. MPAA (Motion Picture Association of America) a pomocí vlády USA ji protlačily do světa. Není ani až tak o potírání kriminality, jako o penězích. Ale tohle, předpokládám, každý ví sám.


Totiž lidé, které baví víc posedět s přáteli než shromažďovat předměty nebo se nechat okouzlovat velkolepou podívanou, představují pro systém nebezpečí. Lidé, kteří se domluví se svými sousedy na společném užívání domů, aut nebo spotřebičů, nebo třeba filmů či hudby, jsou "méně produktivní" než ti, kdo žijí odděleně a každý z nich má svou vlastní kopii filmu či hudebního alba. Jakýkoliv kolektivní čin, například posezení u filmu s přáteli, je pro systém méně produktivní, než kdyby si každý koupil kopii toho filmu v obchodě. Izolace maximalizuje výrobu.

Jak zní teorie

ACTA jasně definuje vytvoření jakékoliv kopie DVD či CD pro vlastní potřebu toho člověka, který si ho již koupil, jako nezákonnou praktiku. Když si tedy koupíte CD s hudbou a budete si chtít originál uchovat doma a jednu kopii si vyrobit do auta, aby vám případný zloděj neukradl originál třeba z limitované edice nebo s podpisem zpěváka (sám mám takovýchto CD několik) a další kopii si vyrobit do iPodu, porušili byste tím zákon. V podstatě kdybyste si chtěli to koupené CD přehrát i na iPodu, museli byste si ho koupit znova prostřednictvím iTunes. Selský rozum naproti tomu správně předpokládá, že když si koupím CD, koupím si s ním i právo ho svobodně používat, tedy i dělat kopie pro vlastní potřebu (nikoliv pro další prodej).

Co se týče softwaru, je potřeba říci, proč ho lidé stahují. Dle mého názoru (a dle některých jiných zdrojů, které jsem kdysi četl či slyšel) je to proto, že je software prostě příliš drahý. Kupte si Windows za čtyři tisíce, když máte měsíční mzdu dvanáct, z toho pět dáte za bydlení a k tomu musíte živit sebe, děti a auto. Některé hry se na Steamu prodávají za směšné ceny oproti normálním obchodům (třeba pět dolarů) a lidi si to kupují. Je to totiž naprosto stejný postup, jaký jsem popsal ve svém článku o SOPA u Spotify a Netflixu - nabízí uživatelům větší komfort, než nelegální stažení titulu z internetu. Dohoda ACTA však vychází z mylného předpokladu, že pohyb ilegálních kopií čehokoliv lze omezit zákonnou cestou a že to je efektivní. Tato dohoda "konzervuje" monopoly tak, jak jsou a podporuje je, což mimo jiné omezuje inovace a zesiluje jejich vliv na společnost.

Je ale zajímavé i to, co ve smlouvě ACTA není. Není tam například zmíněno "fair use," čili používání chráněných děl formou citací, což je věc, kterou jsou dnešní vysoké školy posedlé a jakoukoliv práci (i obyčejnou seminárku) bez použití zdrojů informací prakticky není možné napsat. (Kam až tohle jde, jsem poznal při přijímacím řízení na Masarykovu univerzitu. Uchazeč měl napsat, čím by se ve svém studiu chtěl zabývat, tj. o čem by mohla být jeho diplomová práce. Jinými slovy, měl stvořit jakýsi text o jeho vlastních záměrech. Bylo mi vytknuto, že text, který jsem napsal, neměl na konci seznam zdrojů informací, i když bylo jasné, že ten text je čistě z mé hlavy.) I tento článek používá různé zdroje informací. Otázkou tedy je, jaký by byl postoj k tomuto způsobu používání cizích děl, které je dnes považováno za naprosto bezproblémové.

Jedním ze základních problémů ACTA je i to, že míchá dohromady hrušky s jablky, tedy konkrétněji padělky oblečení, motocyklů a podobného hardwarového zboží a k tomu softwaru a jiného duševního vlastnictví, jako např. hudby. Toto jsou ale zcela odlišné oblasti lidské činnosti.

Opustíme-li tedy na chvíli oblast umění, zjistíme, že ACTA obsahuje tvrzení, že účinné prosazování práv k duševnímu vlastnictví je klíčové pro udržení hospodářského růstu ve všech odvětvích a celosvětově. Toto není zcela pravda. Účinné prosazování těchto práv je klíčové proto, aby vyspělé ekonomiky mohly tato práva prodávat zemím, které to potřebují, což budou hlavně země rozvojové. Nalezené padělky pak je třeba ničit, což je prý "nejefektivnější způsob nakládání s padělaným zbožím." Vsadím se, že lidem postiženým přírodní katastrofou bude zcela jedno, zda oblečení, které dostanou od nějaké charity, bude značkové nebo ne - ti lidi budou prostě rádi, že mají vůbec nějaké oblečení. Toto je nepochybně mnohem lepší naložení s padělaným zbožím, než s ním třeba zatopit.
Jak to může vypadat v praxi

Dohoda ACTA obecně požaduje spolupráci mezi držiteli práv, internetovými providery a celou širší podnikatelskou komunitu. Ačkoliv se různé části dohody měnily, tohle zůstalo beze změny i ve výsledné podobě dohody. Původně ale byla forma této spolupráce upřesněna poznámkou pod čarou, která explicitně uváděla odpojování uživatelů jako konkrétní příklad takovéto spolupráce. Později ale byla tato poznámka pod čarou odstraněna. Zda se změnil i charakter "požadované spolupráce," není jasné. Obecně je v této době největší neznámou to, jak by byla dohoda ACTA implementována a prakticky naplňována.

Velmi podstatný je fakt, že poskytovatelé internetových služeb budou povinni identifikovat uživatele, jehož linka byla údajně využita k porušení práva. Dnes je stav takový, že ISP musí údaje o uživateli poskytnout v případě, že je podán soudní příkaz. To předpokládá, že již probíhá vyšetřování. Po přijetí smlouvy ACTA by na toto stačila pouze žaloba. Mimo jiné to každopádně utvrzuje skutečnost, že ISP jsou povinni uchovávat údaje o svých uživatelích.

Globální uzákonění tzv. fiktivní škody je krásným příkladem toho, jak ACTA hraje do karet vlastníkům práv. Ti totiž v rámci fiktivní škody nemusí prokazovat, jaká škoda jim skutečně vznikla, a mohou se dožadovat odškodnění paušálně. Je to jako kdyby vám někdo ukradl kolo, starou ukrajinu, a vy byste se domáhali náhrady škody za špičkové sjezdové kolo za desítky tisíc korun, aniž byste museli jakkoliv dokázat, co že jste skutečně měli.

Zuzana Roithová, česká europoslankyně, se nechala slyšet, že smlouva ACTA je zaměřena spíše na šikanování občanů, než na komerční pirátství. Je podle ní plná nedostatků, které můžou působit občanům potíže. Je podle ní rovněž problémem, že země, kde je takovéto pirátství nejvíce rozmoženo, jako Čína, Indie či Brazílie, se jednání neúčastnily a "není pravděpodobné, že by ke smlouvě přistoupily." Premiér Petr Nečas se podle svých slov rovněž obává ohrožení svobody osob. Říká ale, že možnost kontrol obsahů elektronických zařízení na hranicích nikdy nebyla na stole.

Podle různých zdrojů již 95% požadavků smlouvy ACTA v našem právním systému máme. Nejde o to, že by ACTA přinášela něco nového. Jde o to, že se za rok za dva z toho může vyvinout zákon, že každý notebook, mobil a podobné zařízení bude při přejezdu státních hranic zkontrolováno a na principu presumpce viny zabaveno, najde-li se v něm nějaká hudba. Na rovinu - kdo z nás nemá v mobilu či notebooku ani jednu jedinou píseň, ať už legálně zakoupenou nebo ilegálně staženou? Takováto opatření jsou sice ve smlouvě ACTA uvedena jako nepovinná, ale jsou považována za doporučení, což podrývá principy svobodné společnosti.

Přejděme nyní k internetu a svobodnému přístupu k informacím. ACTA vyžaduje po státech zavedení opatření, která nabádají k zavedení systému, který blokuje přístup k internetovým stránkám. Hledal jsem onehdá něco na Googlu. Nalezl jsem několik výsledků, které někam vedly a pak několik výsledků, které nevedly nikam, jednoduše kvůli smlouvě ACTA. Prostě Google místo odkazu zobrazil text, který říkal něco ve smyslu "Kvůli dohodě ACTA google nezobrazil tento odkaz." Předpokládám, že se tam skrývalo něco, co pomáhalo šíření nelegálního softwaru. Technicky ale není problém, aby při hledání informací mimo hlavní proud (k jakémukoliv tématu) se zobrazovaly pouze tyto zprávy a takovéto informace se tím pádem staly nedohledatelné. Yahoo a Ask beztak zvládnou totéž a Bing hledá Googlem. Dobře si pamatuji, jak jsem dělal presentaci, která se týkala silniční dopravy z pohledu přesně opačného, než jak je presentována hlavním proudem. Nazval jsem ji "Silniční doprava - mor dnešní společnosti?" a materiály jsem k ní hledal asi týden, ale nakonec jsem našel. Toto nemusí být v ne tak vzdálené budoucnosti možné.

Odpor

Po celé Evropě probíhají demonstrace proti této smlouvě. V Polsku se tyto demonstrace setkaly s velkým zájmem a byla na nich spousta lidí. Sám jsem se zúčastnil demonstrace v Ostravě, kde ale bylo lidí pouze několik desítek. Většina z nich ale měla transparenty, byl i megafon, bubny apod. Tuto sobotu (11. 2.) v Mnichově bylo podle dostupných informací na demonstraci přítomno zhruba 16000 lidí.

Bylo dosaženo částečného úspěchu. Česká republika pozastavila ratifikaci této smlouvy, stejně jako Polsko. Není to však úspěch konečný, stále se může stát, že po přezkumu bude oznámeno, že ACTA je naprosto v pořádku a poté bude u nás ratifikována.

V pořadu Otázky Václava Moravce, který občas sleduji, se dnes objevil Milan Urban, místopředseda ČSSD. Řekl, že je "přesvědčen, že tato dohoda skončí v koši" a že "ČSSD bude hlasovat proti této smlouvě v obou komorách parlamentu." I když tuto stranu nemám v oblibě, jsem velmi rád za to, že takovýto názor ve vedení naší země panuje a silně doufám, že slova Milana Urbana nejsou prázdná.

Všechno, co zlu stačí, aby převládlo, je, aby dobří lidé seděli na prdeli a nedělali nic. Každého z nás, jak sedíme ve svých křeslech u svých počítačů, se to týká. Proto věřím, že každý člověk na demonstraci, každý plakátek za zadním sklem auta, každý leták vylepený někde ve městě, každý e-mail zvolenému zastupiteli či členovi vlády či parlamentu má význam. Protože je to tak: když odváděli židy, mlčel jsem. Když odváděli gaye, mlčel jsem. Když odváděli křesťany, mlčel jsem. Když odváděli mě, nebyl nikdo, kdo by se mě zastal.

Čas se starat o svou svobodu a o svá práva je právě teď a tady a nikdo jiný to za nás neudělá.

Zdroj: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2012021902
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama