Jaká strava je zdravá a člověku přirozená a proč?

11. září 2011 v 8:32 | Viktor Stropek |  Zdraví
Jaká strava je zdravá a člověku přirozená a proč?

Jaká strava je opravdu zdravá? To se nám pokusí objasnit následující text.

Nedávno jsem narazil na knihu poprvé vytištěnou v roce 1894. Autorem je Sri Jukteshwar Giri a jmenuje se "Svatá věda". Zaujalo mne na ní, že kromě jiného autor popisuje i to, co je podle něj přirozeným způsobem bytí a jaká strava je člověku přirozená. Knihu vydalo nakladatelství Pražská Najága a dovolím si z ní citovat potřebné pasáže. Následují níže.
Co je přirozený způsob žití
Abychom pochopili, co je to přirozený způsob žití, bude nezbytné, abychom ho odlišili od nepřirozeného. Žití závisí na výběru jídla, bydlení, společnosti (pozn. Libora - a také na psychice, myšlenkách, hojnosti používání elektroniky a podobně). Aby nižší zvířata žila přirozeně, mohou si vybrat z těchto třech za pomoci svých instinktů a přirozených čidel umístěných na vstupních místech smyslů - orgánů zraku, sluchu, hmatu, čichu a chuti. U člověka, všeobecně, jsou ale tyto orgány tolik zvráceny nepřirozeným způsobem žití již od dětství, že na jejich úsudky nemůžeme spoléhat. A proto, abychom rozuměli našim přirozeným potřebám, budeme se spoléhat na pozorování, pokus a rozum.
Co je pro člověka přirozená zdravá strava
Abychom vybrali naši přirozenou potravu, zaměříme naše pozorování nejprve na strukturu orgánů, které se uplatňují při trávení a vyživování. To znamená hlavně zuby a trávící trubici. Dále se zaměříme na přirozenou snahu smyslových orgánů, která vede zvířata za potravou a také se zaměříme na výživu mláďat.
Pozorování zubů
Pozorováním zubů zjistíme, že u masožravých zvířat jsou řezáky málo vyvinuty, zato špičáky jsou velmi dlouhé, hladké a zaostřené, aby zachytily kořist. Stoličky jsou taky špičaté; tyto špičky nejsou proti sobě, ale těsně doléhají jedna vedle druhé, aby oddělily svalová vlákna.

U býložravců jsou nejvíce vyvinuty řezáky, špičáky jsou zakrnělé. (ikdyž někdy jsou vyvinuty ve zbraně jako třeba u slonů), stoličky mají široké vršky a sklovinu pouze na stranách.

U těch, kteří se živí plody, jsou všechny zuby přibližně stejné výšky; špičáky jsou trošku kónické a tupé (nejsou zřejmě zamýšleny pro dosažení kořisti, ale pro použití síly). Stoličky mají široké vršky pokryté sklovinou, aby se zabránilo ztrátám způsobeným postranními pohyby, ale nezaostřené pro žvýkání masa.

Na druhé straně u všežravců, jako jsou medvědi, jsou řezáky v porovnání s býložravci menší, špičáky jsou stejné jako u masožravců a stoličky jsou špičaté a současně s širokou korunkou, aby sloužily dvojímu účelu.

Podíváme-li se nyní na stavbu zubů u člověka, zjistíme, že neodpovídají ani zubům masožravců, ani býložravců, ani všežravců. Ale přesně odpovídají zubům zvířat živících se plody. Rozumná úvaha je tedy taková, že člověk je plody (ovocem) živící se tvor. Ovoce (plody) zahrnuje libovolný produkt rostlin, člověku užitečný. Dieta, o které se zmiňuje Sri Jukteshwar, obsahuje zeleninu, ořechy a zrní.
Pozorování zažívací trubice
Pozorováním zažívací trubice zjistíme, že střeva masožravců jsou 3x až 5x delší než jejich tělo, měřeno od úst ke konečníku a jejich žaludek je téměř kulovitý. Střeva býložravců jsou 20x až 28x delší než jejich tělo a jejich žaludek je více rozšířen a je členitější. Ale střeva těch, kteří se živí ovocem (plody), jsou 10x až 12x delší než jejich tělo; jejich žaludek je širší než u masožravců a má pokračování ve dvanácterníku, který slouží jako druhý žaludek.

A to je přesně stejné uspořádání jako u člověka, přestože anatomie říká, že idská střeva jsou 3x až 5x delší než člověk - ale chyba je v tom, že měří člověka od hlavy k patě, místo od úst ke konečníku. A tak znovu docházíme k závěru, že člověk je s největší pravděpodobností tvor živící se plody.
Pozorování smyslových orgánů
Pozorováním přirozené snahy smyslových orgánů - ukazatelů určujících, co je výživné - kterými se řídí všechna zvířata při výběru potravy, zjistíme, že když masožravec najde kořist, je tak potěšen, že mu jiskří zrak; odvážně dostihne kořist a lačně hltá tryskající krev. Na druhé straně býložravec odmítne dokonce svou přirozenou stravu a nechá ji netknutou, jestliže je potřísněna trochou krve. Býložravce vedou jeho smysly čichu a zraku, aby si za svou potravu vybral trávy a rostliny, které s potěšením ochutnává. Podobně jako u živočichů živících se plody vidíme, že jejich smysly je vždy vedou k plodům stromů a polí.

U lidí všech ras zjistíme, že jejich smysly čichu, sluchu a zraku je nikdy nevedou k porážení zvířat; naopak, lidé nesnesou pohled na takové zabíjení. Vždy se doporučuje, aby jatka byla daleko od měst; lidé často zavádějí přísná nařízení zakazující převoz masa bez zakrytí. Může být potom maso považováno za přirozenou potravu člověka, když jak zrak, tak nos jsou tolik proti němu, pokud se neupraví ochucením kořením, solí a cukrem? A naopak, jak potěšující je pro nás svěžest ovoce, u nějž nám jediný pohled přináší sliny na jazyk! Také musíme poznamenat, že různé zrní a kořeny mají příjemnou chuť a vůni, i když slabou, aniž byly upravovány. Z těchto pozorování znovu usuzujeme, že člověk je plody se živící tvor.
Pozorování mláďat
Studováním výživy mláďat zjistíme, že mléko je nepochybně výživou novorozence. Zásoba mléka se neobnovuje v ňadrech matky, jestliže jako svou přirozenou stravu nejí ovoce, zrní a zeleninu.
Příčina nemocí
Jediný rozumný závěr, ke kterému můžeme tedy dojít, je ten, že různá zrní, ovoce, kořeny a jako nápoj mléko a čistá voda zcela vystavené vzduchu a slunci jsou rozhodně nejlepší přirozenou potravou pro člověka. Jestliže se tato strava, která je stejnorodá s lidským tělem, požívá dle síly zažívacích orgánů a je-li dobře rozžvýkána a promíchána se slinami, pak je vždy lehce vstřebána. Jiná jídla jsou člověku nevlastní a jako nesourodá s lidským tělem jsou mu zbytečně cizí. Když vstoupí do žaludku, nejsou zcela vstřebána. Shromažďují se smíchaná s krví ve vyměšovacích a jiných orgánech nedokonale jim přizpůsobena. Když nemohou najít cestu ven, klesají do štěrbin ve tkáních podle gravitačního zákona a při podráždění vyvolávají choroby mentální i fyzické a nakonec vedou k předčasné smrti.
Vývoj dětí
Experimentálně je také dokázáno, že nedráždivá dieta přirozená vegetariánům je téměř bez výjimek obdivuhodně prospěšná rozvoji dětí, jak fyzickému, tak mentálnímu. Mysl, chápání, vůle, základní schopnosti, povaha a obecné vlohy jsou také správně rozvinuty.

Konec citátu.

Tak tyto informace byly napsány již v roce 1894. Podle mne je zde jasně popsáno a vypozorováno, jaká strava je pro člověka zdravá a přirozená. Zcela jasně z výše uvedeného textu plyne, že maso není tou správnou součástí jídelníčku, nemluvě o průmyslově zpracované hmotě, jež se masem v moderní době nazývá. Taková strava není zdravá.

Osobně mohu říci, že strava, jež se obecně nazývá strava zdravá a přirozená v masmédiích až tak úplně zdravá a přirozená není. To stejné platí v trošku menší míře i na nabídku zdravých výživ. Když si totiž zjistíte, kolika lidem je po požití sóji v jakékoliv formě těžko, že po snězení sójových výrobků prdí jak lokomotivy, tak vám začne připadat divné, proč se ty výrobky vlastně nabízí. A to nemluvím o tom, že sója velice rychle plesniví. A tomu se prosím pěkně říká zdravá přirozená strava.

Musím říci, že osobně s převzatým článkem plně souhlasím a maso vůbec nejím již déle než 13 let. Vůbec mi nechybí, nemám potřebu jej ničím nahrazovat a mám stravu pestrou a chutnou i bez něj. Jsem plně zdravý a je mi lépe než většině populace. Což vidím na klientech. Myslí mi to od rána do večera do pozdních hodin. A není to záležitost štěstí. Kdo chcete vědět, jak to dělám, ozvěte se.

Pro ty z vás, kteří ještě věří na vědecké pověry typu "nebudeš mít maso, zemřeš na nedostatek bílkovin", "zdravá strava obsahuje maso" nebo "přirozená strava musí zahrnovat maso" a podobné blbosti doporučuji k přečtení knihu "Věda bez skrupulí aneb obchod s fiktivními fakty". Autorem je Johannes Jurgenson a velice pěkně na konkrétních příkladech dokazuje, jak moderní věda lže a zfalšovává vše, za co dostane zaplaceno. Dobře zaplaceno.

Zdroj: http://www.hubnuti-nadymani.com/pravda-o-vyrobe-potravin.html
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 silk prom dress | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:31 | Reagovat

Q. Why don't they serve chocolate in prison?
http://www.queweddingdresses.org/

2 dowers | Web | 20. června 2015 v 20:36 | Reagovat

nebankovní půjčka online nechanice :-x

3 Lena | 14. ledna 2016 v 17:12 | Reagovat

Co tedy v pravěku vedlo zabijet mamuty a hodovat?
Každopádně díky za obchodní řetězce, které vám přirozeným zajistí i v prosinci bobule. Jinak by tu zustali už davno jen všežravci.

4 Bára | E-mail | 17. března 2017 v 10:17 | Reagovat

Dobrý den, děkuji za výtažek z knihy, také s ním plně souzním, jen mám problém s denním jídelníčkem jako takovým, nevím jak jednoduše přejít na tuto prostou stravu, pozastavuji se i nad výše zmíněným podnětem - co v zimě - kolik takových plodin se dá přirozeně uskladnit...?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama