Mléko 2

17. července 2011 v 9:14 | Viktor Stropek |  Mléko :)
J. Jonáš řadí mléko mezi silné alergeny, a navíc mezi ty, které i
přes léčbu alergie na mléko jeho vynecháním v dietě, dokáží v mnoha
případech způsobovat potíže po celý život. Uvádí:
"Nesnášenlivost mléka bývá často vrozená a kojenec reaguje hned od
začátku kolikami, pláčem, nadýmáním, zácpou nebo průjmem, častými
infekcemi, zvětšováním mandlí, stále se vracejícími záněty středního
ucha. U mléka vyvolává alergickou reakci betalaktoglobulin a kaseiny,
které představují 80% mléčných bílkovin."
J. Jonáš také upozorňuje, že náhrada kravského mléka sójovým může
vzápětí přinést alergii i na toto mléko, takže samotné sójové mléko
není dostatečným řešením. Jako náhradu za kravské mléko doporučuje
zejména ovčí, kozí, kokosové a mandlové mléko. Máslo doporučuje
nahradit ztuženým rostlinným tukem bez přídavku mléka.
Kokosové mléko ovšem není vhodné pro osoby náchylné k atero-
skleróze, ani pro denní konzumaci. Neobsahuje sice cholesterol
a abiogenní mastné kyseliny (je proto zdravější než máslo), obsahuje
však převážně nasycené mastné kyseliny (podobně jako kakaové máslo
nebo hovězí lůj) a může přispět ke vzniku aterosklerózy.
"V posledních letech jsou přinášeny stále četnější zprávy o
škodlivosti kravského mléka a mléčných výrobků - tvarohu a sýrů.
Škodlivost mléka (mléčných výrobků) spočívá v tom, že:
1) Vyvolává nepřirozené reakce na přirozené podněty u mnoha
konzumentů (dětské alergie): to je fakt mnohokrát publikovaný v
zahraniční literatuře, sporadicky i u nás. Zapříčiňuje to hlavně
mléčná bílkovina kravského mléka, která se pro lidský organizmus
nehodí. Množství jeho bílkoviny je oproti mateřskému mléku vysoké a
kvalita bílkoviny nevhodná (velké množství kaseinu).
2) Mléčný tuk způsobuje aterosklerózu (v tom předčí i vepřové
sádlo), a to dokonce u malých dětí. Čím dříve matka dítě odstaví a čím
déle se krmí Sunarem a kravským mlékem, tím dříve se může jejímu
dítěti vyvinout ateroskleróza s možnými následky infarktu či mozkové
mrtvice. Proto je lépe dávat dítěti rostlinné mléko (sójové, z
naklíčených luštěnin, obilovin a obilnin, ovesných vloček, máku,
ořechů atd.) nebo netučné mléko a nízkotučné výrobky. Mléčný tuk
obsahuje PCB (polychlorované bifenyly), zbytky pesticidů, hormony a
další lipofilní látky.
3) Vysoká spotřeba mléka (stejně jako masa nebo vajec) může vést ke
vzniku rakoviny prsu, dělohy, střev a prostaty, může zhoršit vývoj
zánětlivých onemocnění, roztroušené sklerózy, tzv. prionových nemocí a
infekčních nemocí vůbec.
Z toho všeho vyplývá, že bychom se měli běžným mléčným výrobkům
vyhýbat nebo jíst střídmě. Výjimku by mohlo tvořit tzv. acidofilní
mléko neboli kefír, suchý tvaroh, tvarůžky, balkánský sýr a jemu
podobné a jogurty s nízkým obsahem tuku s živými bakteriemi. (Tato
vyjímka ovšem platí jen pro osoby, které netrpí alergií na některé
složky mléčných výrobků nebo jejich nesnášenlivostí, nebo nemocemi,
mezi jejichž příčinami může hrát mléko svou roli.) O jogurtech bylo
napsáno mnoho pochvalného a své místo mají zejména při regeneraci
střevní flóry. Naopak u nedoléčených onemocnění horních cest
dýchacích, alergií a astmatu bychom měli vynechat i tento mléčný
výrobek, pokud nám nejde o obnovení střevní flóry při a po užívání
antibiotik.
Pokud se prokáže, že jsme na mléčnou bílkovinu alergičtí, měli
bychom striktně vynechávat i potraviny, ve kterých je mléko obsaženo
i ve stopovém množství (např. je přidáno do těsta sušenek, pečiva,
moučníků, do omáček, polévek, mléčné čokolády, nebo je jídlo posypáno
sýrem apod.)." (D. a K. Červení)
MUDr. Jar. Tollinger upozorňuje, že by lidé alergičtí na mléko měli
mít tuto informaci přiloženu k občanskému průkazu - jednak pro jeho
možnou interakci se salicyláty, jednak pro nutnou úpravu diety v
nemocnici. Tato alergie by měla být zjišťována automaticky u všech
osob přijímaných do nemocničního ošetření.
Kravské mléko je nejvíce hlenotvorné, vede ke kapání z nosu, nemocím
průdušek, angínám, chorobám krčních a nosních mandlí, alergie na ně je
nejrozšířenější potravinovou alergií a u mnoha konzumentů
pravděpodobně spouští reakce vedoucí k dalším potravinovým a jiným
alergiím.
Mléko kravské je poživatinou, která je velkým potenciálním
a v současnosti - vzhledem k množství konzumace mléka a mléčných
výrobků - rozhodujícím, většinou však ne ideálním, dodavatelem
širokého spektra živin - i tzv. biogenních - minerálních a stopových
prvků - zinku, mědi, selenu, hořčíku, vápníku a jódu. Zabezpečuje
(např. vedle ryb, mořských živočichů, řas a kivi) tělu jód nutný pro
rozvoj mozku a duševních schopností a pro udržení imunitní rovnováhy.
Množství jódu v mléce lze zvýšit zvýšením jeho obsahem v půdě pastvin,
méně vhodné je přímé podávání anorganických jódových preparátů
dojnicím. Jód obsažený v mléku je pro člověka podstatně méně toxický
než anorganické nebo syntetické organické sloučeniny jódu v jódových
preparátech, ale i méně toxický než jód obsažený v mořských řasách
a mořské soli. U ostatních živin je většinou pro organizmus lépe je
získávat z jiných zdrojů. Je třeba také dodat, že mléko v sobě mimo
potřebného stabilního jódu koncentruje i silně radiotoxický
radioaktivní jód unikající z jaderných elektráren, z uložišť jaderného
odpadu, z jaderného výzkumu, při mírových i válečných jaderných
explozích, při jaderných haváriích a z jaderného průmyslu při výrobě
palivových článků pro jaderné elektrárny, jaderných náloží
a prostředků nukleární medicíny. Mléko v sobě koncentruje i některé
další radioizotopy (césium) a citlivě reaguje na radioaktivní zamoření
životního prostředí. Protože většina radioaktivity pochází z píce, a
to převážně z částic spadu ulpělých na rostlině (tedy méně z látek
rostlinou již asimilovaných), může být teoreticky částečným řešením
(pokud není možné mléko v kritickém období několika týdnů po příchodu
spadu nekonzumovat nebo krmit krávy zásobní pící a siláží) skrmovat
píci čerstvou promývanou. V mléce se koncentrují i rezidua PCB a látek
typu DDT. Z pozitivních přínosů je třeba zmínit, že mléko nás
ochraňuje imunolátkami - laktoferinem a lysozomem s významným
baktericidním účinkem.
I přes protikladné názory na konzumaci mléčného tuku a obtížnou
stravitelnost některých mléčných bílkovin nelze popřít význam mléka
při zabezpečování důležitých bílkovin a minerálních a stopových prvků,
důležitých pro vývoj organizmu. Denní potřebu vápníku a bílkovin
uhradí dospělý člověk pravidelnou konzumací 0,5 l mléka a 50 g sýra
nebo jiných mléčných výrobků. V dětství má organizmus mnohem lepší
schopnost využít vápník obsažený v kravském mléce a také pro rozvoj
osteoporózy ve středním a vyšším věku je důležitý m.j. příjem vápníku
v dětství až do 15. roku života. V dnešní době je však už evidentním
fakt, že vápník obsažený v mléku, zejména pokud jde o mléko
pasterizované či převařené, je pro člověka méně využitelný než např.
vápník obsažený v semenech, syrové zelenině a ovoci. Zejména
u dospělých osob a dále pak po čtyřiceti letech tato využitelnost Ca
klesá. V USA, kde je u dospělých osob značně vyšší spotřeba mléka
a mléčných výrobků než u nás, nezaznamenali úbytek onemocnění
osteoporózou a osteoporotických fraktur.

U volně žijících zvířat je mléko určeno pouze pro nedávno narozená
mláďata, dospělá zvířata je nikdy neužívají. U přírodních národů je
někdy mateřské mléko používáno k výživě dospělých mužů, ale pouze
v době velkého nedostatku potravin a jde také o národy, které žijí
v extrémních podmínkách. Problematická je také otázka užívání mléka
konzumace mléka jednoho živočišného druhu druhem jiným.
Na druhou stranu je třeba si přiznat, že člověk již nežije ve svých
přirozených podmínkách, ve kterých se utvářel - to znamená ve volné
přírodě a v příznivém klimatu, kde je možné si obstarat potravu pouhým
sběrem plodin ze svého okolí. Dále: člověk vede již jiný způsob života
než v počátečních stádiích svého zrodu. K přežití je nutná práce
- fyzická i duševní, často natolik specializovaná, že zcela odvádí
člověka od přirozených podmínek a možností přirozené obživy. Dokonce
i v mnoha místech s příznivým klimatem nejsou vypěstované plodiny
plnohodnotné, protože zemědělská půda je v důsledku nesprávného
hospodaření ochuzena o důležité minerální látky (hořčík, jód, selen,
zinek). Z těchto důvodů není možné mléko zcela odmítat, ale spíše
uvažovat, jak je používat tak, aby nás nepoškozovalo. Nebude-li mléko
po překonání dětského věku jednou z hlavních součástí výživy, ale
spíše ve formě vhodných mléčných produktů pouze jeho doplňkem, můžeme
je jistě užívat s prospěchem. Na druhé straně je však pravda, že mléko
pro člověka opravdu není nezbytně nutné, což dokazují některé národy
jihovýchodní Asie nebo dávné Číny a na Západě řady veganů, kteří se
i bez něj těší dobrému zdraví. Takový způsob výživy však vyžaduje
podstatně promyšlenější přístup ke stravování a i větší úsilí při
opatřování a přípravě potravy. Odměnou však může být méně zdravotních
potíží a v neposlední řadě i vědomí, že nevyužíváme zbytečně ke svému
prospěchu jiné bytosti.
Jako důležité se ukazuje, jak se se zvířaty zachází. V Indii, kde
je mléko považováno za čistou sattvickou potravu, je kráva téměř
členem rodiny. Často je na ni nahlíženo jako na matku, protože jako
ona živí jiné svým vlastním mlékem, do něhož dává to nejlepší, co má.
Takto vedené krávy jsou klidné a spokojené a jejich mléko má ty
nejlepší výživné hodnoty. V průmyslových oblastech světa se však s
krávami zachází zcela jinak. Jsou chovány ve stresujících podmínkách a
jsou jim v krmivu a jinak podávány různé cizorodé látky jako hormony a
jiné léky, včetně pro tělo zcela cizorodých více-méně toxických
chemikálií.

Také v Čechách byly publikovány postřehy léčitelů a dietologů, že
mléko domácích krav, majících kvalitní stravu a životní podmínky, s
velkou pravděpodobností vytváří mnohem méně často základ pro rozvoj
alergických onemocnění a onemocnění horních cest dýchacích, než jak je
tomu u mléka z velkofarem.
Geniální a jasnozřivý léčitel páter Ferda důrazně varoval před
mlékem krav krmených kukuřičnou siláží. Pravděpodobně může jít o
přítomnost toxinů hnilobných a jiných patogenních mikrobů a plísní ze
siláže a látek imunitního systému krávy, které se v mléce objevují
reakcí na tyto toxiny. Bez známých důvodů varoval páter Ferda také
před konzumací kyselého mléka. Pravděpodobně se jedná o pasterované
nebo převařené mléko zkyslé samovolně bez přídavku kontrolovaných
a ušlechtilých kultur - v pasterovaném mléce je potlačena i aktivita
vlastních v mléce přirozených prospěšných mléčných kultur (samozřejmě
vedle těch patogenních) a pozdní kysnutí mléka může doprovázet
žluknutí mléčného tuku a rozvoj patogenních mikroorganizmů. Podobně
škodlivé může být i přirozeně zkyslé mléko od krávy, jež není chována
v potřebné čistotě, jejíž mléko není včas v celém objemu vychlazeno
a jež díky tomu obsahuje větší množství nežádoucích mikroorganizmů.
a o zkyslé mléko bez tepelné úpravy - "přímo od krávy", které může
obsahovat nevhodné složení mikroorganizmů - bakterií a kvasinek.
Negativní účinek kyselého mléka radil páter Ferda eliminovat žvýkáním
nebo konzumací mletých semen anýzu. Je možné, že by takové koření
mohlo zvýšit dietetickou hodnotu všech kysaných výrobků. V některých
východních zemích se např. jogurtový nápoj koření mátou a dochucuje
solí a strouhanou okurkou. V horkých dnech, u sportovců a fyzicky
namáhavých činností je sůl důležitá jako náhrada za minerály ztracené
potem a celkově je tento nápoj, zvaný např. v Íránu dug, velmi
osvěžující. (Možná také sůl, máta a okurka zmenšují negativní stránku
působení kysaného mléka.)
Pokud však páter Ferda předpokládal nějaký škodlivý faktor u všech
kysaných mléčných výrobků, takový dosud není s určitostí znám.

Jaké jsou rozdíly mezi mateřským a kravským mlékem? Kravské mléko
má podstatně méně laktózy, vitamínu B1, C, E a A než mléko mateřské.
Má třikrát více minerálních látek v úplně jiných poměrech. Například
vápníku je v kravském mléce stejně jako fosforu, zatímco v mateřském
je ho 2x více. V mateřském mléce je jiný druh laktózy, který podporuje
růst důležitých bakterií Bacillus bifidus ve střevě dítěte. Kravské
mléko je vyvážené pro rychlejší růst kostí a těla a pomalejší vývoj
nervového systému - mladý býk během prvního půlroku svého života
zečtyřnásobí svou váhu, zatímco malý člověk pouze zdvojnásobí.
Mateřské mléko má asi 4x více kyseliny linolové, která podporuje
rychlejší vývoj nervového systému a mozku. Tyto rozdíly ukazují na to,
že kravské mléko by nemělo být základem kojenecké výživy, ale pouze
jejím doplňkem.
Plnotučné mléko obsahuje bílkoviny, vápník, zinek a vitamíny A, B2
(riboflavin) a B12. Obsahuje také užitečné množství jodu, niacinu a
vitamínu B6 (thiamin). Mléko z biofarem může obsahovat také významné
množství hořčíku. Pokud necháte lahvové polotučné mléko stát hodinu
nebo dvě na slunci, ztratí víc než polovinu obsahu vitamínu B2
a veškerý vitamín C. Kalorická hodnota odtučněného mléka ve srovnání
s mlékem plnotučným je poloviční, ale obsah vitamínů a minerálních
látek je s výjimkou vitamínu A stejný. Polotučné i odtučněné mléko lze
zmrazit až na 1 měsíc. Zahuštěné (kondenzované) mléko je velmi výživné
a obsahuje dvaapůlkrát víc vápníku než mléko plnotučné. Sušené
plnotučné mléko v prášku má podobné složení jako tekuté plnotučné
mléko s výjimkou obsahu thiaminu a vitaminu B12. Sušené odstředěné
mléko v prášku neobsahuje tuk ani vitamíny rozpustné v tucích, ale
dodává tělu bílkoviny, vápník, zinek, a vitaminy B2 a B12. Je
trvanlivější díky tomu, že neobsahuje tuk, který podléhá žluknutí.
Zahuštěné slazené mléko má vysokou trvanlivost vlivem až 40% přidaného
cukru, proto se jím dá jen omezeně nahrazovat mléko čerstvé.
Aby se mléko a mléčné výrobky rychle nekazily a bylo možné je
dodávat i do průmyslových oblastí, téměř všechny se pasterizují.
Účelem pasterizace je ničit nebezpečné bakterie, které by mohly
způsobit nákazu. Pasterizace však nejenom zničí nebezpečné
mikroorganizmy (pokud jsou vůbec přítomny), ale změní mléko do formy,
v níž je hůř stravitelné. Vysvětlení může být v tom, že teplem dochází
k částečné změně neboli denaturaci mléčné bílkoviny. Mezi
aminokyselinami v řetězci mléčné bílkoviny jsou dost křehké vazby a
působením tepla se mohou snadno narušit. Složitá molekula bílkoviny se
tak změní v jakýsi nepravidelně rozštěpený zmotaný útvar, který je
trávícími enzymy obtížně zpracovatelný. A tak se zdá, že lepší je
proces štěpení dokončit vystavením bílkoviny dalšímu teplu, tedy
krátce mléko převařit a rychle zchladit. Bílkovina se tak rozštěpí na
kratší řetězce.
Farmáři ze zkušenosti vědí, že když dávají svým dětem pasterizované
mléko, mají po něm zácpu, zatímco po surovém nikoli. Pokusně bylo
prokázáno, že děti, kterým bylo podáváno krátce převařené mléko,
přibývaly rychleji na váze než děti, které pily pasterizované. Výzkumy
ukazují, že dostane-li se pasterizované mléko do styku se žaludečními
kyselinami, má tendenci srazit se v tuhou, špatně stravitelnou hmotu.
V Indii, kde mají s užíváním mléka tisícileté zkušenosti, je
nepoužívají nikdy bez převaření, ani v případě, je-li kráva vedena ve
vzorné čistotě. Ani na známé Bircher-Bennerově klinice ve Švýcarsku,
kde syrové potraviny upřednostňují, nepoužívají mléko surové, ale
převařené, a to i v případě, kdy je kvalitní čerstvé surové mléko k
dispozici.
Páter Ferda radil připravovat kávu pouze s kondenzovaným mlékem -
takové mléko zřejmě již trávení narušující sraženinu nevytváří a podle
Ferdy je káva z něj vyrobená obecně dokonce prospěšnou potravinou
(dokonce i káva samotná je díky některým svým účinkům např. u E.
Cayceho chápána spíše jako potravina než povzbuzující nápoj). Také ke
konzumaci samotného mléka doporučoval Ferda spíše mléko vyrobené
z mléka sušeného než syrové nebo pasterované. Výslovně jako škodlivou
potravinu zakazoval konzumaci mléka od krav krmených siláží.
Také sušené mléko by mělo být vyráběno pouze v měsících, kdy krávy
nejsou krmeny siláží. Ale ani kvalitní sušené mléko (Feminar, Sunar)
nedoporučoval Ferda připravovat silné, ale jen ze dvou odměrek na 250
ml vody. Jinak podle něj hrozí nebezpečí zhoršení funkce jater, jejich
ztučnění, až psotníček, nervové třesy až bezvědomí a smrt. Při
některých chorobách a problémech doporučoval Ferda zejména kvůli
zvracení nahradit u kojenců mléko vápníkem (ale spíše aktivizaci
vápníku) pomocí záparu z bylin: 1 květ řepíku lékařského a 2 květy
sedmikrásky chudobky zalít půl šálkem vřelé vody (nebo na 1/2 l vody
1 lžíci směsi chudobky a řepíku).
Zajímavé je, že některé tradiční rodinné recepty na výrobu zmrzliny
(např. z území bývalé Jugoslávie) přikazují mléko jako surovinu při
výrobě zmrzliny nejprve několik hodin vařit - surovinou je sušené
mléko. Změní se zřejmě nejen chuťové a trvanlivostní parametry, ale
i struktura bílkovin, jejichž řetězce se zkrátí a některé
aminokyseliny jsou odstraněny.
Varující je ovšem americký experiment, během kterého bylo
zaznamenáno, že malá kůzlata krmená převařeným mlékem vlastní matky
uhynula. Také kravské pasterované mléko působí podle obdobných
experimentů uskutečněných v Anglii telatům potíže. Slůňata prakticky
není možné odchovat jakýmkoliv mlékem jiných savců, jsou nesnášenlivá
nebo alergická na mléčný tuk jiných savců. Při takové náhradě mnohdy
zdánlivě prospívají a mohou uhynout i ze dne na den. Řešení
představují až nové typy dětské výživy (patrně jsou tu míněna
nová hypoalergenní mléka, resp. sušená rostlinná mléka).
Za zvážení stojí také psychotronická hypotéza, že produkty živých
organizmů jsou nabity zvláštním, tělu prospěšným druhem energie, tzv.
pránou či bioenergií, která se převařením či uskladněním delším než 3
dny do značné míry ztrácí. Patrně i z toho důvodu má čirá syrovátka
z nepřevařeného nepasterizovaného mléka (v které je již málo
zatěžujících bílkovin a alergenů) mimořádně léčivé vlastnosti. S tím
se shoduje také skutečnost, že při jasnovidném pozorování živočišného
a lidského těla bylo zjištěno silné vyzařování bioenergie v oblasti
pohlavních orgánů a mléčných žláz. Bioenergie přetrvává v mléce asi po
dobu tří dnů.
Někteří vědci si bioenergii představují spíše jako schopnost
čerstvého mléka kombinací jemných vlivů působit na systémy lidského
těla. Tyto jemné vlivy se časovou či tepelnou degradací narušují.
Můžeme si to představovat jako nepřímou stimulaci různých procesů v
lidském těle, kdy tuto stimulaci nevyvolává jedna příčina, ale
kombinace příčin, které samy o sobě tento účinek nemají (neúplné
příčiny). Lidské tělo má zase schopnost tyto signály dešifrovat a
reagovat na ně podle geneticky fixovaného kódu.
Někteří vědci pojem bioenergie nahrazují pojmem "působení morfické
rezonance", "morfické pole" aj.

J. Průchová se také přimlouvá za to, abychom mléko (pokud se pro ně
rozhodneme) pili anebo používali čerstvé - ihned po vydojení. Jako
jeden z důvodů uvádí také faktor oxidace. Doporučuje také mléko
nepasterizovat a nevařit - přijímat ho takové, jaké je.
U mléka zdravé krávy nebo kozy chovaných v čistotě a při
hygienickém způsobu dojení a skladování nenalézáme nebezpečné patogeny
a jen malé množství mikroorganizmů méně nebo podmíněně patogenních,
a naopak může být mléko přirozeně "naočkováno" mléčnými kulturami,
které pomáhají mléko trávit, které pozitivně působí na lidské sliznici
(zejména ve střevech) a které v průběhu mléčného kvašení brání
pomnožení patogenů a mají tedy pro určité mléčné výrobky
autokonzervační efekt.*
J. Průchová také konstatuje, že je lépe přijímat mléko ve formě
jogurtu nebo jinak zpracované mléčnou fermentací (kysáním). Doporučuje
zejména jogurty z kvalitního mléka a nechemizované - např. z
Bulharska a upozorňuje, že dostatečný příjem mléčných bakterií a
kvasinek zajistí pouhá jedna lžička jogurtu 2x týdne. Při přechodu na
zdravou stravu však navrhuje postupně nahradit nejen mléko, ale i
mléčné výrobky včetně jogurtu:
"... Dalším krůčkem může být postupné vyřazování sýrů. Málokdo dnes
ví, že sýry jsou zdravotně riskantnější než maso. Proces jejich
přípravy totiž způsobí, že to, čemu se říká metabolický odpad
(toxické, jedovaté látky, nadbytečný hlen atd.) ulpívá v těle déle než
metabolický odpad z masa. Tvrdé sýry jím blokují především jeden z
nejdůležitějších orgánů - játra. A jsou-li blokována játra, začne
špatně fungovat trojice důležitých zažívacích orgánů s nimi
energeticky těsně spojených: slinivka, slezina, žaludek (ale také
žlučník *). Tím se pak rychle rozběhne proces, který většinou skončí
velmi špatně.
Příklad možného nahrazování: místo měkkých sýrů sójový sýr tofu.
Místo měkkých uzených sýrů uzený sýr tofu. Místo lehce aromatických
lehce aromatický sójový sýr tempeh. Místo uzených aromatických uzený
sójový sýr tempeh. Místo velmi aromatických velmi aromatický sójový
sýr natto.
Nejsou samozřejmě ještě na pultech všech obchodů. Avšak v chladu
vydrží a je možné je koupit do zásoby v některém z obchodů se zdravou
výživou.
Další krůček: nahrazování mléka. V počátcích malým množstvím mléka
sójového, přidávaného občas do hotových pokrmů - polévek, kaší,
omáček, nápojů. Opravdu jen občas. Je totiž prokázáno, že i sójové
mléko vytváří - stejně jako kravské - škodlivý hlen. A po čase se také
může vyvinout alergie. Pro malé děti připravují makrobiotické maminky
mléka obilná, občas i jako pochoutku mléko mandlové. Obecně řečeno:
člověk potřebuje nutně jen mléko mateřské. To také jako jediné namá
nepříznivé vedlejší účinky.
Další krůček nebo spíš krok: odstranit tvaroh a jogurty. A to
především a rychle jogurty s ovocem a cukrem. Přítomnost tří
jednoduchých cukrů (řepný, ovocný, mléčný) z nich činí potravinu,
která se podílí na vzniku všech chorob. Energie jogurtu je energií
vzestupnou a expanzivní (odstředivou, dilatující) a je jednou z
hlavních příčin oslabení orgánů v horní polovině těla a vzniku chorob
v celém tomto prostoru. Makrobiotika doporučuje denní konzumaci
krátkodobě i dlouhodobě kvašených zelenin (které mohou obsahovat i
některé prospěšné živé mléčné kultury - podobně jako jogurty *).
A navíc pracuje velmi efektivně se sójovou pastou miso, což je
fermentovaný produkt. Tím vším nahrazuje faktory, pro něž je jogurt
doporučován jako dodavatel látek, podporujících trávení a
zajišťujících určité klima ve střevech. Prostředky používané v
makrobiotice jsou nesrovnatelně bezpečnější. Co zbývá? Sdělit, že
tvaroh je při pravidelné konzumaci sójových sýrů a občasné konzumaci
luštěnin možno v této fázi vynechat zcela bez náhrady. Je to
koncentrovaná bílkovina. A už je obecně známo, že jednou z největších
chyb minulosti byla nadměrná konzumace bílkovin. ..."
(J. Průchová: Makrobiotika - cesta ke klidu a pohodlí)

J. Průchová, přední český znalec makrobiotické výživy píše ve své
knize Byznys se zdravím:
"Je prokázáno, že mléko a mléčné výrobky se podílejí na všech
formách rakoviny. Přesto se prodávají v každém potravinářském obchodě.
Kupují se dětem. A pro tyto děti se pak z dobrovolných přízpěvků
občanů stavějí onkologické pavilóny.
Mléko a všechny mléčné výrobky se doporučují jako základní
potravina, kterou "ničím nenahradíš". Přitom makrobiotické děti,
žijící bez kravského mléka, jsou zdravé. A pro děti, které přičiněním
mléka trpí alergiemi a astmatem, se dovážejí drahé léky.
Zmrzlina je (i díky obsahu mléka *) nejnebezpečnější existující
pochoutkou. Přispívá k vytvoření takového vnitřního prostředí, jaké je
velmi výhodné pro uchycení a množení viru AIDS a virů jemu podobných.
Přesto jsou naše města a obce plné zmrzlinových stánků. ..."
(J. Průchová: Byznys se zdravím)
Jarmila Průchová již v 80. letech registrovala hlasy upozorňující
na problémy s mléčnou výživou:
Alergie nejrůznějších druhů postihuje 15 procent francouzské
populace. Na XIX. Dnech výživy a dietetiky (Paříž, říjen 1978)
přednesl profesor Polonowski studii o alergii na bílkovinu kravského
mléka.
Ve Spojených státech šel doktor Russel V. Bunai mnohem dál. V
článku, publikovaném ve Washington Post napsal:
Společnosti, které nekonzumují mléčné výrobky, neznají alergie. Zdá
se, že je za ně třeba obžalovat mléčné bílkoviny.
(Le Monde 1. 11. 1979)
Doktor Bunai podtrhuje, že mléko samo o sobě je dokonalý pokrm, ale
že nikdy nebylo určeno k požívání mezi různými biologickými druhy.
Podle něj je to proto, že mléčné bílkoviny různých biologických druhů
mají různé vlastnosti. Proto bílkoviny kravského mléka poškozují
imunitní systém lidského organizmu a vedou k nejrůznějším alergiím.
Obzvláště vnímaví jsou k těmto škodám kojenci a malé děti. Stejně jako
děti matek, které konzumují mléko během těhotenství a během kojení.
(East-West Journal, květen 1977)
Alexander G. Schauss, ředitel institutu pro biosociální výzkum v
City College v Taconě ve Washingtonu oznámil, že nadměrná spotřeba
homogenizovaného pasterizovaného mléka může být příčinou mladistvé
zločinnosti a antisociálního chování.
A. G. Schauss porovnával stravu mladíků, kteří se dostali do
kriminálních protokolů, se stravou mladíků, kteří nespáchali nikdy
žádný zločin a byli přitom z podobných demografických okruhů. Zjistil,
že chroničtí delikventi se vyhýbají obilné stravě, zelenině, ořechům a
ovoci. Přijímají však denně v potravě nadměrné množství mléka nebo
mléčných výrobků. Někteří z těchto vzpurných a svévolných mladíků pili
zhruba od jednoho až do dvou a půl litru mléka denně. Navíc trpěli
určitým druhem podvýživy, kterou způsobovala jejich nesmyslná a
nevyrovnaná strava. Zejména koblihy a koláčky, coca-cola, cukroví,
sandwiche s máslem a marmeládou, (málo hodnotná *) jídla rychlého
občerstvení - včetně hamburgerů.
A. G. Schausse říká, že tito mladíci pili ráno kávu nebo mléko.
Většinou neobědvali. Jeho výzkum odhalil evidentní souvislost mezi
nadměrnou konzumací vitamínu D, vápníku a fosforu (vše obsaženo v
mléce) - a mezi snižováním hladiny hořčíku v organizmu. Hořčík je
přitom nesmírně důležitý prvek, který nesmí ve zdravě fungujícím
organizmu scházet. Současně se při velké konzumaci mléka zvyšovala
hladina olova, které tělo snadněji přijímalo. (Hořčík je mj. důležitý
přo snižování agresivity, jako i pro snížení příjmu olova. *)
"Hořčík je důležitý pro rozvoj nervů a svalů," řekl Schauss. Mladí
lidé rostou. Jejich svaly a nervy jsou předurčeny k tomu, aby se stále
nerušeně rozvíjely a rostly. Ale chemicky vzato: nadměrné množství
vitamínu D může přerušit růst důležitých tělesných tkání, když je
spojeno s různými nedostatky a se špatnými návyky ve výživě."
"Za takových okolností tělo řádně nezpracuje určité látky a
nevyužije je. Nedávné studie ukázaly, že příliš mnoho olova, které
dětský organizmus absorbuje, může nepříznivě ovlivnit i schopnost učit
se a chovat se dobře a disciplinovaně."
(East-West Journal, Washington-Boston, léto 1980.
Tento časopis přinesl i následující interwiew s prof. Michio Kushim -
převzato rovněž od J. Průchové.)
EWJ: Jaké jsou tělesné, emocionální, duševní a duchovní důsledky
plynoucí z konzumování mléka a mléčných výrobků? Co způsobí mléko,
stane-li se potravou kojenců a dětí?
MK: Existuje určitý biologický řád. Ten nemůžeme porušovat. Každý
savec je výživou závislý nejprve na krvi a pak na mléce své matky. Je
mnoho druhů savců. Také lidské bytosti. Druhy savců jsou velmi
odlišné. My, lidé, máme lidské tělo. V něm lidské orgány. Jsme-li však
"kojeni" kravským mlékem a pak pokračujeme v konzumování mléčných
výrobků, začnou se naše tělesné buňky (a formy *) měnit. Postupně se
začnou podobat buňkám kravským. Kravské mléko obsahuje různé složky,
které sice připomínají mléko lidské, ale molekuly "kravské" bílkoviny
a molekuly "kravského" tuku jsou velmi odlišné od bílkovinových a
tukových molekul lidských. Rozdíl je nejen v množství, i velikost (a
struktura *) molekul je rozdílná. A rozdílné je tudíž i jejich
působení a účinky. Lidé, kteří pijí kravské mléko jsou pak obvykle
mohutnější. Zároveň však mají různé důležité orgány dilatované
(rozšířené, méně hutné). Tyto orgány pak nefungují stoprocentně.
Takoví lidé jsou buď emocionálně nebo fyzicky a mentálně pomalejší,
méně čilí, méně chytří.
Srovnejte děti. Ty, které jsou "odkojeny" kravským mlékem a pijí je
často, jsou těžkopádnější, roztěkanější, roztržitější a méně bystré.
Lidé pijící mnoho kravského mléka bývají také pomalí. A mají velmi
měkký charakter. Právě tak jako krávy. Nejsou zuřiví, pokud ovšem s
mlékem nekonzumují také cukr. Spojení mléka s cukrem podporuje
agresivitu.
EWJ: Které orgány jsou mlékem nejvíce postiženy?
MK: Mléčná strava poškozuje všechny orgány. Protože je produktem
mléčných žláz, postihuje většinou žlázy lidské. Nejčastěji bývají
postižena prsa. Dále děloha, vaječníky, prostata, štítná žláza, nosní
dutiny, hypofýza, ušní labirint a mozková oblast kolem středního
mozku. Nepříznivé účinky se projeví nejprve hromaděním hlenů a tuků.
Pak se objeví buď záněty a nebo hned cysty, nádory a nakonec rakoviny.
Zahleněním nosních dutin a vnitřního ucha vzniká senná rýma, alergie a
sluchové potíže. Hromadění tukových zásob v ledvinách a žlučníku
způsobuje kameny.


Je-li strava člověka přirozená (nerafinovaná), pak obsahuje
dostatek všech živin. Včetně vitamínů, enzymů atd. S rozvojem
civilizace se však strava stále více a více znehodnocuje průmyslovým
zpracováním. Tuto méně hodnotnou a rafinovanou stravu potřebují lidé
nějak doplňovat. Náhradní zdroje živin si našli většinou v mléce. A
mléčných výrobcích. A tak strava rafinovaná přivedla člověka ke stravě
mléčné. A všem jejím rizikům. Přitom se lidstvo bohužel nedostatečně
stará, jak využívat stravu přirozenou, nerafinovanou, zdraví
prospěšnější. Celá obilná zrna, zeleninu, stravu tradičně
fermentovanou. Jako je například nakládaná kvašená zelenina, sójová
pasta miso, sójová omáčka atd.
Dále: mnoho lidí přechází ke stravě vegetariánské. Většina z nich
bohužel neví, jak to provést nejlépe a bez nebezpečí. Tradiční způsob
výživy, který spočíval na celých obilných zrnech a na luštěninách, je
zapomenut. A tak lidé sice začínají jíst zeleninu, ale přitom
neinformovaně zneužívají ovoce a nevyužívají správně celá obilná zrna
a luštěniny. Proto potřebují dodávat živočišné bílkoviny - a ty
nevhodné dodávají z mléčných výrobků.
EWJ: Oblíbená pizza je také svým způsobem mléčná strava. Můžete něco
říci o ní?
MK: Kvalita pizzy je špatná. Za prvé: dělá se z bílé - to jest
rafinované - mouky. Za druhé: hlavní přísadou je mnohonásobně
zpracovaný sýr, který je přetížen tukem. Rajská jablíčka jsou (zejména
pro osoby, které nejsou vystaveny časté fyzické námaze *) nevhodná pro
nadměrný obsah draslíku a i z jiných důvodů. Pizza je populární
především mezi americkými studentkami. A nese odpovědnost za zvýšený
počet těch, které mají nepravidelnou menstruaci, poruchy pochvy a
nádory vazivových tkání. Podniky, které servírují pizzu, k ní bohužel
nepodávají teplý čaj, ale chlazené nápoje. Takže lidé ke své škodě
konzumují tučnou pizzu se studenými nápoji, tuk se podchlazením v těle
nejen usazuje, ale i tvrdne. To vede ke tvoření nádorů, cyst a kamenů.
Vzhledem k těmto skutečnostem je pak v některých případech pizza
horším pokrmem než obložený chlebíček s masem.
EWJ: Proč mají lidé rádi tučnou stravu?
MK: Protože jejich potrava není energeticky vyrovnaná. Hodnotná.
Proto se používá spousta tuku, aby se dodalo to, co rafinované potravě
schází - energie (tu ve významu živiny potřebné pro vitalitu *).
Přirozená strava to nepotřebuje. Celá obilná zrna a luštěniny mají
adekvátních tuků dost.
EWJ: Jak byste klasifikoval mléčnou stravu termíny, které používá
makrobiotika? Ve spektru JIN a JANG?
MK: Mléko je substance velice JIN. Protože obsahuje množství
bílkovin, vody, cukru, tuku. Také vápník v něm obsažený má extrémně
JIN charakter. Touto JIN-expanzí se z telat stanou krávy, velmi velká
zvířata.
Měkké a málo slané sýry a mléčné výrobky jsou extrémně JIN. Tvrdé,
slané sýry jsou více JANG. Máslo je z mléčných výrobků nejvíce JIN.
Více než většina zelenin. Škála je tedy velmi široká. A tak mléko má
schopnost se měnit jak v buňky velmi JIN (tuk), tak i buňky velmi JANG
(kosti)
EWJ: Tělo lidí, kteří po celý život jedli mléčnou stravu, si tedy
vytvořilo různé druhy tkání. Některé tyto tkáně jsou mlékem, máslem a
měkkými sýry dilatované (uvolněné, rozšířené), jiné zas tvrdými sýry
příliš kontrahované, stažené. Je možné tyto buňky a tkáně eliminovat a
nahradit je zdravějšími?
MK: Napravit neblahé důsledky požívání mléka je relativně snadné.
Pokud jste například pili mléko každý den po dobu zhruba dvaceti let,
bude to trvat dva až tři roky, než napravíte škody tím způsobené.
Tvrdý a slaný sýr však zůstává ve formě nasyceného tuku hluboko v
různých orgánech. Třeba v ledvinách a játrech. Jako tvrdé usazeniny se
rozpouštějí těžko. Většinou to trvá až sedm let - když se ovšem
vynechají mléčné výrobky a nahradí se vařenými celými zrny,
luštěninami a zeleninou. K tomu ještě jedno důležité upozornění: když
přecházíme na polovegetariánskou nebo vegetariánskou stravu, neměli
bychom příliš solit. Sůl má tendenci působit na tvrdnutí tuku, který
je usazen hluboko v našem těle.
EWJ: Není ve hře i nějaký rys společenský nebo politický? Víme, že
národy, které jedly mléčnou stravu, ovládly svět. Například západní
Evropa a Severní Amerika měly snahu kolonizovat ostatní oblasti světa,
kde mléko hraje ve výživě roli podřadnější.
MK: Země mléčné stravy, jako např. Holandsko, Belgie, Anglie a
další, skutečně dobyly svět. Důsledkem toho ovšem je, že jejich
myšlení zůstává na smyslové, sentimentální úrovni. Tyto národy
nerozvinuly vyšší úroveň vědomí ideologického ani duchovního. Avšak:
mléko samo o sobě napomáhá k vytvoření velmi ústupného charakteru.
Násilnost, nutná k dobývání a ovládání pochází z masa nebo kombinace
mléka a cukru. Tuto kombinaci konzumují uvedené země v obrovském
množství. Jejich obyvatelé jsou bystří na úrovni mechanické, smyslové
a sentimentální. Jsou a budou však zcela poraženi sociálně,
ideologicky a duchovně. Když získají materiální zdroje válkou a
agresí, pak v odpovídajícím stupni ztratí hodnoty mentální a duchovní.
Například úpadkem etických a náboženských hodnot, rozpadem rodiny a
postupným vnitřním kulturním rozkladem."
(In J. Průchová: Byznys se zdravím)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama