Mléko :)

17. července 2011 v 9:13 | Viktor Stropek |  Mléko :)
Mezi nejčastější potravinové alergeny dnes patří kravské mléko,
slepičí vejce, kukuřice (včetně kukuřičné mouky a kukuřičného škrobu),
pšenice a burské ořišky. Kravské mléko však, díky tomu, že nám slouží již
v kojeneckém věku jako náhražka mateřského mléka a později jako jedna
ze základních potravin má však na naše zdraví mimořádný vliv, a to jak
ve smyslu kladném, tak záporném. V celkovém souhrnu však musíme o kravském
mléku uvažovat spíše jako o potravině, které bychom se měli vyvarovat nebo
jí užívat rozumně a s mírou. Potenciálním alergenem jsou tu bílkoviny, zejména
části kravského imunitního systému, na které může lidský imunitní systém silně reagovat.

Mléko a mléčné produkty by měli požívat jen zdraví a nealergičtí
lidé. Mléčná bílkovina je nejčastější příčinou potravinových alergií,
protože mnoho lidí nesnáší mléčný kasein a další bílkovinné složky mléka,
resp. toxiny, které se v mléce často objevují. Zčásti se alergie na mléko
vyvinula v průběhu staletí, kdy se stalo prakticky základní
potravinou. Někteří lidé tedy získají dispozici pro alergii již dědičně. Někdo
získá dispozici biochemicky od matky, pokud tato konzumuje kravské mléko
v těhotenství, zejména je-li na ně sama alergická. Mnohdy je původcem alergií
plesnivé krmení hovězího dobytka, tak jak je známo o krmení ze sila. Také nekvalitní seno
může být zamořené plísněmi a jejich spory a toxiny. Také jiné
příměsi v mléce mohou způsobovat alergii, resp vytvářet vhodnější podmínky pro její
vznik. Všechna onemocnění v oblasti uší, nosu, nosohrtanu, hrtanu, jícnu, průdušek
a mandlí se stálým podáváním
mléka zhoršují, a to nejen u alergiků. Nejedná se tedy jen o alergii, ale i o jistou
nesnášenlivost a senzitivitu (přecitlivělost) na obsahové látky a o nealergické faktory
zhoršující imunitu. Proto by lidé náchylní na infekce mléko pít neměli.
Někdy je špatně tolerován i tvaroh, kefír, jogurt a samozřejmě
smetana. Jindy je však jogurt vyrobený z kvalitního mléka pro děti
stravitelnější než mléko samotné, zejména trpí-li nesnášenlivostí na laktózu. Sýry, zvláště
kozí a ovčí bývají tolerovány velmi dobře.

Jako náhradu mléka můžete použít mléko sojové nebo sojovo-obilné, sojovo-obilninové či
z různých semen, mandlí a oříšků. Pojem mléko vlastně označuje v nejširším smyslu stravitelnou
emulzi tuku ve vodě (vyjímečně i suspenzi jiných částic), která má většinou bílou barvu, takže
ne každé mléko obsahuje potřebné množství bílkovin, vitamínů, prvků, sacharidů a dalších živin.
Malým dětem můžeme dávat hypoalergická nebo analergická (hypoalergenní, analergenní) mléka
předních potravinářských firem a výrobců kojenecké stravy, kteří mléka o chybějící látky
(zejména s ohledem na složení mateřského mléka) doplňují. Těm, kdo nepijí
mléko, doporučuji pravidelně užívat vápník (kalcium), nejlépe v homeopatické
formě jako Calcarea carbonica, protože homeopatické kalcium zlepšuje
příjem vápníku z potravy. Také je možné brát přírodní vápníkové
preparáty, například doplňkové kalcium firmy Wala vyráběné z dubové
kůry, skořepin korýšů a dalších přírodních zdrojů vápníku. Různí lékaři a
a léčitelé doporučují či využívají jako surovinu k výrobě vápenatých přípravků dolomitický
vápenec (Dologran), slepičí vejce, kosti (Biomin H) a jiné zdroje, které vedle vápníku obsahují často i jiné
prvky a živiny zlepšující využití (asimilaci) vápníku (odstavec volně podle J. Jonáše, doplněno)

Dalším důležitým prvkem podporujícím využití (asimilaci) vápníku
a zpěvňujícím zuby a kosti, který má široký pozitivní vliv na náš organizmus a který
je zejména v mléku volně se pasoucích krav obsažen, je hořčík (magnesium), který bychom měli
také suplementovat. (Je obsažen např. ve zmíněném Dologranu, v kombinovaných přípravcích s vápníkem
ale i v jednokomponentních preparátech nebo v minerálních vodách Magnesia, Zaječická a Šaratica.)

"Již v roce 1946 označil Rowe kravské mléko jako nejčastější
příčinu zánětu tlustého střeva (syndromu kolitidy) a hovořil o trati
alergie, vedoucí přes kravské mléko. Sám F. Koch, praotec léčby
chinony, nazýval kyselinu mléčnou a mléčné produkty rušivými faktory v
celém tělesném léčebném systému, zejména v obranných reakcích. O
několik let později popíše velký homeopat H. H. Reckeweg závislost
mezi alergickými kožními projevy na mléko a pylorospasmem, tedy
sevřením svěrače žaludku, který brání vstupu potravy do žaludku. Jak
F. Koch, tak i H. H. Reckweg poznávají sice škodlivost kravského
mléka, ale ne v souvislosti se zažívacím traktem a obrannými reakcemi.
Další lékaři dávají mléku částečnou vinu za jednotlivé choroby, ale
všeobecně nevyvozují důsledky striktního vynechání všech těchto
produktů - imunogenů. Tak nebylo až doposud možné objasnit vzájemné
souvislosti mezi kravským mlékem a alergií. Důležitost kravského mléka
v procesu alergie se nechá vyjádřit následujícím sloganem:
"Kravské mléko vede do země alergiků."
Bez sensibilizace (zcitlivění) proti němu v nejrannějším dětství je
další výklad přecitlivělosti (alergie) nemyslitelný. K tomu jsou však
nutné některé výklady o fyziologii zažívacího traktu v prvních
dvanácti měsících života a o roli cizí bílkoviny v organizmu člověka.
Již tisíciletí užívají západní národy k výživě kojenců výrobků z
kravského mléka jako náhrady za chybějící mléko mateřské. Díky
nevhodné propagaci se mnoho lidí domnívá, že průmyslově vyrobené
mléčné výrobky jsou pro kojence stejně dobré, ne-li lepší, než mléko
mateřské. Také snaha upravit kravské mléko pro kojence neznamená žádné
zlepšení proti mléku mateřskému, neboť není ničím jiným, než
přispůsobením jeho součástí (uhlohydrátů, tuků) mléku mateřskému. Při
tomto procesu se obměňují také jednotlivé druhy cukrů, a částečně se
připojuje taurin, který vytváří důležitou aminokyselinu pro vývoj
mozku a nervů. Taurin je v dostatečném množství obsažen v mléce
mateřském, ale není obsažen v mléce kravském. Přes veškerou úpravu
kravského mléka je v těchto výrobcích prokazatelný beta-lactoglobulin
vlastní nejagresivnejší alergen.
Trakce globulinu a albuminu - bílkovin kravského mléka - je velmi
malá, tvoří 0,8% celkového množství, a z toho je podíl
beta-lactoglobulinu jen kolem 1,5%. Vyskytuje se tedy jen v nepatrném
množství, a nemůže být při normálním dělícím procesu z mléčných
výrobků, másla a jogurtů odstraněn. Téměř každý margarín obsahuje rovněž
až 2% kravského mléka. To znamená, že každý produkt z kravského mléka
obsahuje imunogen beta-lactoglobulin, odpovědný za alergie.
V posledních staletích se lidé sensibilizovali nadměrným, a
především častým požíváním kravského mléka, a tím i proti
beta-lactoglobulinu, a tuto přecitlivělost dále dědili. Tak se stalo,
že dnes se u tří lidí z deseti rozvinula manifestní (zřejmá) a u
neznámého množství dalších latentní (skrytá) přecitlivělost nebo alergie.
Novorozenec získá do vínku od rodičů přecitlivělost na kravské mléko a
dostává-li příliš brzy produkty z kravského mléka, vede to ke vzniku
enterální (střevní) alergie zejména na beta-lactoglobulin. Také jiná střevní
onemocnění mohou být vyvolána dočasnou, tzv. sekundární alergií na
kravské mléko (Celakie, Sprue, infekční enteritida).
V prvních devíti měsících po narození je lidský zažívací trakt
obzvláště zranitelný, neboť jednotlivé trávící systémy nejsou ještě
zcela vyzrálé. K nim patří především mukosa - střevní epitel,
vytvářející hlen, klkový aparát, v jehož kryptách se tvoří
imunoglobuliny a slinivka břišní. Až na jedinou výjimku probíhá vývoj
těchto orgánů při krmení mateřským mlékem hladce. Lidský organizmus je
enzymaticky vybaven tak, že trávení mateřského mléka neklade žádné
požadavky na enzymatický systém.
Mateřské mléko je rychle rozloženo a přestavěno na metabolity -
takové, které nevyvolávají obranné reakce. Navíc ještě obsahuje
imunoglobulin A (Ig A), který je důležitý pro obranyschopnost kojence.
Teprve s přibývajícím věkem se vytváří IgA v dostatečném množství ve
střevních kryptách.
Jediná výjimka poruchy trávení při výživě mateřským mlékem je ve
zcela ojediněle se vyskytujících případech, a to při výskytu nezralé
slinivky břišní. Ta normálně vyzrává v prvním roce života, pokud se
tento proces neopozdí. Tato skutečnost je již dlouho známá a výrobci
moderního mléka pro kojence k tomu často přihlížejí.
Slinivka břišní produkuje například ferment laktázu, který štěpí
mléčný cukr. Jestliže se díky nezralé slinivce břišní produkuje v
malém množství nebo se nevyskytuje vůbec, nemůže z mateřského mléka
odbourat dostatečné množství mléčného cukru - vzniká onemocnění,
nazývané laktózo intolerance (se zvracením a průjmem). Toto onemocnění
však není přecitlivělostí na mateřské mléko, nýbrž poruchou
odbourávání cukrů z nedostatku vhodného fermentu laktázy.
Takovému kojenci se musí, bohužel, požívání mateřského mléka
zakázat a naordinovat mléko, neobsahující laktózu. Naštěstí je
laktózointolerance v kojeneckém věku velmi vzácná a pozná se již
za několik dní při krmení mateřským mlékem. Přecitlivělost na kravské
mléko se rozvíjí pomalu a její příznaky se po přechodu na kravské mléko
objevují postupně.

Nejlepší prevencí před možnou alergií na kravské mléko je kojení.
Matka by měla nejméně devět měsíců výlučně kojit a nepodávat žádné
výrobky z kravského mléka. Některé ukazatele nás upozorňují, že tato
doba je přirozeně zakódována. Kojenec má ve svalovině tváře tukovou
zátku - corpus adiposum buccae (F. X. Bichat), která způsobuje, že
svalovina úst při sání lépe přiléhá na prsní bradavku. Tuková zátka
tváře se přestavuje teprve ve věku dvanácti měsíců.
Dalším důvodem pro co možná nejdelší kojení je vytváření
metabolismu celulózy. Celulóza je polysacharid vyšších rostlin, který
se štěpí fermentem slinivky břišní - celulázou - na menší molekuly
glukózy, a teprve potom je dále rozkládána střevními bakteriemi.
Moderní strava pro děti vyžaduje přikrmování ovocnými přesnídávkami.
Velká část dětí je toleruje bez střevních obtíží, alespoň v očích
dospělých. V ojedinělých případech však dojde při přikrmování ovocem
v prvním roce života k takovému vyčerpání slinivky břišní, že se pak
i v pozdějších obdobích života jednotlivé fermenty vytvářejí jen
pomalu, nebo se část z nich vůbec nemůže vytvořit. Potrava s obsahem
kravského mléka, ale třeba i slepičích vajec, narušuje vývoj slinivky
i z dalších příčin (na základě alergie *). To pak má za následek další
zdravotní problémy,
které však nikdo nedává do souvislosti se skutečností, kterou jsem zde
uvedl. Oslabení slinivky břišní následkem časného ukončení kojení
a následné náhradní výživy může vést dříve či později také k rozvoji
cukrovky - diabetu následkem snížení produkce inzulinu slinivkou
břišní. Bylo zjištěno, že při většině případů diabetu typu I jde o
autoagresivní onemocnění, kdy vlastní imunitní systém útočí na
pankreas. Diabetes se tedy počítá mezi alergie a trať alergie k němu s
velkou pravděpodobností vede přes alergii na kravské mléko."
(K. Werthmann)

(Hlavní dietni sestry v ČR ještě v roce 2000 např. o existenci celulázy
a možné zátěži slinivky břišní celulózou z dětských přesnidávek nebo
alergeny mléka nic netušily *)

Za mateřské mléko není náhrada (denní tisk SRN, in Kronika medicíny)
"1. července 1994. Německý parlament schváli zákon o zákazu reklamy
na umělé mléčné a jiné výrobky pro kojence, jimiž se nahrazuje
mateřské mléko. Zákon navíc zakazuje podávání těchto produktů v
nemocnici po porodu. Povoleny jsou jen informace o těchto výrobcích ve
vědeckých publikacích.
Mateřské mléko má posilující účinek na imunitní systém kojenců a
preventivní účinky na organizmus matky. Nové studie ukazují, že velmi
příznivě působí na rozvoj mozku kojence. Obsahuje totiž složky, které
nejsou přítomny v žádné náhradě mateřského mléka a mají přitom klíčový
význam pro rozvoj nervové soustavy dítěte. Biologická hodnota
mateřského mléka, jeho imunologický význam, minimální riziko toxického
působení a vzniku alergie, a navíc i psychologický význam aktu kojení,
jakož i fakt, že kojení příznivě ovlivňuje zdravotní stav dítěte /aniž
by byly známy všechny příčiny tohoto faktu/, jsou vědecky prokázané
poznatky.
Je paradoxní, že kojení novorozenců - přirozené a samozřejmé od
prvopočátku lidstva - vyžaduje dnes zvláštní podporu. Rozšiřování
prostředků náhradní kojenecké výživy, které začalo koncem 50. let,
vyvolalo totiž odklon matek od kojení. Svou úlohu přitom sehrála i
agresivní reklama na výrobky kojenecké výživy, která tak v podstatě
útočila i na malé děti. T tohoto hlediska je tedy rozhodnutí německého
parlamentu pochopitelné.
Mateřské mléko je přirozenou výživou dítěte 4-6 měsíců po narození.
Její ideální hodnotu vytváří v prvních měsících života optimální
složení mateřského mléka. Kojení má zároveň i velký význam pro
vytváření a rozvíjení citového vztahu mezi matkou a dítětem.
Zkušenosti ukazují, že v současném stále se zhoršujícím životním
prostředí není za mateřské mléko plnohodnotná náhrada. Odborníci se
domnívají, že kojené děti budou zvýhodněny po celý život."
Matka by neměla v době kojení konzumovat kravské mléko ani výrobky
z něj (máslo, tvaroh, sýry, pečivo s obsahem mléka, syrovátky, másla
aj.) Mohla by dítě alergizovat ještě před narozením. Může však pít
mléko kozí, ovčí a výrobky z nich. Pokud mléko nepije, měla by si
zajistit jiné zroje vápníku, hořčíku, jódu, bílkovin a některých
vitamínů. Samozřejmě, pokud se předpokládá, že člověk, který se má
narodit, bude celý život pít např. kozí mléko, je třeba v těhotenství
a době kojení vynechat právě tento druh mléka. Ani s kozím mlékem či
mlékem jiných živočišných druhů to nepřeháníme, evropská civilizace
na ně nění přecitlivělá, ale mohou alergizovat stejně dobře jako mléko
kravské a v některých případech (u některých osob) mohou vyvolávat
s kravským mlékem navzájem křížovou alergii.
"U pacientů s nedostatkem celulázy dochází po požití málo podušené
zeleniny a syrového ovoce k průjmům a plynatosti. Pacienti si většinou
myslí, že trpí přecitlivělostí na ovocné šťávy. Ve většině případů
tomu tak není, protože lépe udušená zelenina nebo vařené ovoce
nezpůsobují žádné obtíže. Aby se ušetřila funkce slinivky břišní ve
svém celku, naordinuje se těmto pacientům na nějaký čas doplňková
strava bez kravského mléka a slepičích vajec. Jakmile slinivka břišní
dozraje, vytváří v dostatečné míře ferment celulázu, která zpracuje
celulózu v ovoci či zelenině. Proto je prodloužená doba kojení velmi
potřebná a žádoucí.
Jestliže matka nemůže své dítě plně kojit, může začít v každém věku
dokrmovat nejdříve plně přizpůsobeným dětským mlékem, a když se za
nějakou dobu (týdny nebo měsíce) dříve popsané potíže dostaví, může to
zkusit s nápojem ze sójových bobů, různých semen, oblinin, obilovin a
banánů. U dětí ve druhém roce života se mohou podávat již hotové
mléčné výrobky ze sóji (sójové mléko a výrobky a pokrmy z něj).
Potíže, související s beta-lactoglobulinem, se mohou po krátkém čase
(týden) tímto opatřením zlepšit nebo zcela vymizet.
Chorobné kožní projevy však vyžadují více trpělivosti, a také
místní léčbu mastmi (bez kortisonů). Ovocná mléčná kaše se používá v
každém případě teprve tehdy, když se u dítěte nevyskytuje reakce na
plně přizpůsobené kravské mléko. Ovocné mléčné kaše totiž neobsahují
kravské mléko plně přizpůsobené. V každém případě se slabší přecitli-
vělostí na kravské mléko se pokoušíme podávat dětem mléko, které
obsahuje méně beta-lactoglobulinu nebo jej neobsahuje (ovčí, kozí,
kobylí, sójové, obilné) a výrobky z něj. Tak můžeme léčit pozdní
vyzrávání slinivky břišní u kojenců relativně jednoduchými prostředky.
Nejlépe však bude, když si o těchto problémech pohovoříme s
informovaným dětským lékařem.
Všeobecně by děti se střevní přecitlivělostí - obzvláště v prvním
roce života - neměly v žádném případě jíst piškoty. Stejně tak, jako v
obyčejných nudlích a v různých průmyslově připravených dětských
pokrmech je i v piškotech přísada, obsahující vaječnou bílkovinu a
rozpouštědlo nebo tužidlo, vyvolávající alergickou reakci. Náhradou
mohou být suchary nebo pyré z banánů. Ideální stravu tvoří také
podušená rýže s trochou rozmačkaného banánu (banán je třeba rovněž
nechat zahřát na bod varu , obsahuje zřejmě neznámý infekční faktor
ohrožující zejména slezinu*)či se strouhaným jablkem.
Z rýže, prosa a ovesných vloček se také dají připravit dětské kaše
pouze se sójovým mlékem.
Alergie na kravské mléko a slepičí vejce má mnoho podob, jak je to
možné vysvětlit? Všudypřítomná aminokyselina histamin hraje u všech
alergií zvláštní roli, neboť je nositelem alergického zánětu.
Alergická reakce se neprojevuje na vlastním šokovém orgánu, nýbrž je
organizmem přesouvána na jednotlivé slabší orgány ve všech třech
zárodečných listech - pak se mluví o zastřené alergii. V takovém
případě nemá pacient po požití alergenu průjem nebo tlak v žaludku, i
když jde vlastně o alergii v zažívacím ústrojí, nýbrž kýchá a kašle.
Reckweg to nazývá vikarizační fenomén.
Za začátek se považuje, jestliže tělo déle než tři dny uchovává
alergeny. U kojenců dochází k přísunu imunogenu samočinně po požití
stravy z lahve za více než jeden den. U dospělých s přecitlivělostí na
kravské mléko stačí pár kapek mléka v denní kávě. Není tedy pravda,
jak se mnozí z vás domnívají, že záleží na množství. V našem případě
jde o mikroskopické množství imunogenu, které stačí k vyvolání
alergické reakce. Pro udržení zastřené alergie stačí takové množství
vajec, jaké se nachází v těstovinách (dvakrát za týden nudle v
polévce). U osobních alergenů, zkrátka u alergie na stravu, platí
následující zákon:
To nejmenší množství (dvakrát až třikrát týdně) stačí k udržení
alergie a jejímu maskování.
Následkem potravinové alergie porušený kartáčový lem a vniklé
mikrovředy na sliznici střeva činí tuto prostupnou pro látky, které
dráždí nervy nebo štítnou žlázu. Reinstein to nazývá sebeotrávení
(autointoxikace) a F. Koch označuje poruchy nervového systému jako
cerebrální (mozkovou) alergii. Podivuhodné je, že pacienti ke svým
alergenům vykazují buď obzvláštní nechuť, nebo v nich mají velkou
zálibu. Děti, postižení cerebrální alergií, se svým chováním zdají být
okolí hysteričtí či depresivní, u některých dospělých se setkáme se
závažnou diagnózou "endogenní deprese". Celkově jsou tyto potíže
zvratné, jakmile odstraníme neurotoxické zatížení, a naopak, s jeho
obnovením rychle nastupují. U dětí jsou tyto nervové příznaky dobrým
indikátorem toho, byla-li dodržována přísná dieta, anebo jsme se
dopustili chyby. Neurotoxiny vedou k poruše funkcí mozku a k lehkému
postižení duševní činnosti. Zevně se pak projevují psychickou
přecitlivělostí, prchlivostí, hyperaktivitou či útlumem a deprimo-
vaností. Učitelé potvrdí, kolik mají ve třídě neklidných či
přecitlivělých dětí, dětí u kterých shledávají zvláštní psychické
příznaky.
Projevem zatížení mozku neurotoxiny je i známá neúnavnost dítěte se
zvláštním příznakem, který Angličané nazývají restless legs (neúnavné
nohy). Takové dítě, nepochopitelně pro dospělé, vykonává mnoho
neúčelných pohybů bez stopy únavy, což se však projevuje ve snížené
schopnosti koncentrace a učení. Postižené dítě si není této nevýhodné
symptomatiky vědomo, a také okolí je hůře přijímá pro jeho zvláštní
charakter.
U dospělých ve svém okolí vidíme obdobný příznak - lidé nepřetržitě
poklepávají nohou, třesou či kývají nohama, přešlapují na místě,
neklidně se pohybují, jejich jednání má rysy určité nutkavosti.
Následně tyto psychické poruchy vyúsťují především v poruchy spánku a
koncentrace. Typický je neklid v době usínání u malých dětí, zhoršení
zánětlivé reakce k večeru - děti jsou působením histaminu a celkové
alergické reakce červené, jejich tělo je teplé a vlhké (teplé a vlhké
dlaně), teplota se může zvýšit o čtyři až šest stupňů, děti se snáze
spotí, případné zánětlivé onemocnění se zhorší, často je třeba podávat
antihistaminika či jiná antialergika nebo antiflogistika."
(K. Werthmann, doplněno)
Alergické reakce ve střevě vedou také ke změnám střevní flóry, což
má celou řadu následků včetně zhoršení metabolizmu a asimilace,
snížení imunity a rozšíření patogenních mikroorganizmů nebo
patologické rozšíření mikroorganizmů jinak neškodných nebo užitečných,
jakým je např. Bacterium Coli.
"Bacterium Coli je široce rozšířená bakterie. Má důležitou funkci
ve střevě, kde působí jako ochranná policie při odbourávání
jednotlivých částí potravy. Tato forma této nezvyklé bakterie se
nazývá fysiologická forma.
Její patogenní, nemoc způsobující forma se vyskytuje především díky
nečistotě. Bacterium Coli vedle dalšího zárodku - Streptococcus
faecalis - počítá k nejdůležitějším obyvatelům lidského střeva.
Přemnožení nebo snížení tohoto ideálního stavu vede k osídlení střeva
chorobnými zárodky - patogeny (dysbiosa), a tím i k onemocnění.
Již u kojenců vede fysiologický nedostatek E. Coli k deficitu
Interleukinu I, vázaného na bakteriální stěnu, který je zodpovědný za
hluboký spánek. Důsledkem je mělký spánek s bohatými sny.
Vlivem histaminových reakcí záhy ruší střevní spasmy spánek vůbec.
Obdobné mechanizmy se mohou uplatnit při snížené koncentrační
schopnosti (zapomětlivosti v rychle nastupující únavě), a z toho pak
složitým způsobem vznikající např. koktavosti."
Mléko může několika cestami vyvolávat a zhoršovat stavy agresivity,
hyperaktivity a společenskou nedisciplinovanost a nepřizpůsobivost. Na
vině jso zejména tyto příčiny:
- vlastní nedostatek hořčíku v dnešním mléku může zvyšovat projevy
agresivity a narušit vývoj či regeneraci nervové soustavy
- přítomnost látek snižujících hladinu hořčíku v organizmu (vitamín D,
vápník a fosfor)
- mléko (a podobně i nedostatek hořčíku) zvyšuje příjem olova, které
je jednou z příčin hyperaktivity a nepřirozených poruch disciplíny
- alergeny mléka vyvolávají cerebrální alergii buď přímo nebo
prostřednictvím již vyvolaných sekundárních alergií či zánětlivých
stavů
- zejména polotučná a odtučněná mléka mohou za určitých okolností
vyvolat některé formy podvýživy (avitaminózy, nedostatek různých
minerálních látek a esenciálních živin), které se mohou rovněž podílet
na nárůstu agresivity.
Podle způsobu životosprávy a výživy je alergie a nesnášenlivost k
různým složkám mléka u různých etnik, národů a v různých státech různě
rozšířená. Nejmenší potíže mají obyvatelé Kavkazu, naopak až 90%
Asiatů, 75% Afričanů a 50% Hispínců tyto potíže má.
Konkrétně kvůli laktóze má k mléku odpor na padesát milionů
Američanů.
Francouzští vědci ve Štrasburku se pokusili vsazením krysího genu
do myši přimět myší maminku k tomu, aby její mléko obsahovalo o 50-80%
laktózy méně. Obdobně by pak mohly být ovlivněny krávy. Jejich mléko
by pak mohlo pomoci všem osobám nesnášenlivým k laktóze, například
ženám, které jsou ohroženy řídnutím kostí a bylo by vhodné, kdyby
mohly konzumovat mléčné výrobky (např. tvaroh a kysané výrobky ovšem
laktózu téměř neobsahují).
S použitím lidského genu je možné vytvořit kravské plemeno, které
bude produkovat mléko, které i složením bílkovin bude podobnější
lidskému. Přestože je příslušná genová manipulace eticky velmi
problematická, v tomto konkrétním případě hovoří mnoho důvodu pro její
uskutečnění. Hlavním argumentem je asi to, že je lépe, když bude jedno
kravské plemeno geneticky bližší lidem, než kdyby mělo nadále tolik
lidí trpět následky konzumace mléka, na které u nich vznikla alergie
nebo na které mají nesnášenlivost. Odborníci na problematiku lidské
konstituce a makrobiotiku tvrdí, že nadměrnou konzumací mléčných
produktů v dětství "přečtou" vývojové systémy lidského těla jako
signál k malému, ale zdravotně významnému posunu tělesné konstituce
směrem k živočišnému druhu (samozřejmě v rámci dané, tedy lidské
genetické informace).
Raději tedy ať se tedy krávy "podobají" lidem než naopak!

"Velmi diskutovanou složkou potravy je mléko. Je zdrojem bílkovin
(3,4%) a tuku, který obsahuje dvojnásobnou převahu nasycených mastných
kyselin oproti nenasyceným, dále komplex minerálních látek, vitamínů
a sacharidů. Svého času se považovalo za ideální potravu s optimálním
obsahem všech složek. Ceníme si ho především pro obsah bílkovin,
vápníku, hořčíku (někde), inositolu, biotinu, kyseliny pantotenové,
vitamínu A, D, B 1 (thiaminu - zejména v některých mléčných výrobcích)
a B 2 (riboflavinu). Obsahuje také kyselinu listovou, menší množství
vitamínu B1, C a B 12. Potraviny bohaté na vitamín D a vápník působí
preventivně proti vzniku rakoviny tlustého střeva. Protože mléko tyto
složky přirozeně obsahuje a někdy je o vitamín D obohacováno, je nutné
ho považovat vedle potravin bohatých na vlákninu (např. potraviny
obsahující pšeničné otruby) za důležitou potravinu chránící před
rakovinou střev. Bakterie Lactobacillus acidophilus v acidofilním
mléku a některých jogurtech pomáhá potlačit aktivitu enzymů
přeměňujících některé neškodné látky ve střevě na sloučeniny, jež
mohou vyvolat rakovinu. Obsahem tuku převyšují mléčné výrobky spotřebu
vitamínu E nad jeho malým obsahem. Nadměrná konzumace mléka ovšem může
paradoxně vyvolat nebo prohloubit také deficit hořčíku i vitamínu
B 1. Kravské mléko rozhodně není ideálním zdrojem vápníku a hořčíku.
Mléko jako každá potravina přináší užitek i problémy. Lidé by o nich
měli vědět. Bílkovina obsahuje ze tří čtvrtin kasein, který je pro
lidský organizmus nevýhodný, podporuje ukládání cholesterolu v cévách.
Mléčný tuk patří k nejvíce sklerotizujícím tukům (podporujícím
kornatění cév), zejména však tím, že je v mléce homogenizováno. Máslo
obsahuje více cholesterolu než vepřové sádlo a na rozdíl od vajec
mléko vedle cholesterolu neobsahuje látky, které napomáhají jeho
odbourání (nebo jen v malém množství). Cholesterol ovšem není známý
jen svým negativním vlivem na cévy a oběhový systém. Cholesterol se
ukládá i na místech, kde může již svým prostým fyzikálním působením na
okolní tkáně vyvolat nedostatečnost látkové výměny v těchto tkáních
a jejich přeměnu na tkáň rakovinnou. (Máslo ovšem obsahuje také cenné
nenasycené mastné kyseliny. Navíc samotný příjem cholesterolu není
hlavním faktorem zvýšení jeho hladiny v krvi.) Mléčná bílkovina může
přecházet do krve a je pak zdrojem alergií, kterými trpí v současném
světě asi 5 - 10% lidí. Způsobuje také vytváření hlenu (mukusu), čímž
se podílí na zahleňování dutin a dýchacího traktu a udržuje tak záněty
sliznice. Pokud zvažujeme obsah vápníku, kterého je ve 100 g mléka
125 mg, tak stejné množství obsahuje například kapusta, fazole nebo
sója, dvojnásobné množství pak sardinky a desetkrát více třeba mák.
Velkým zdrojem vápníku jsou i ořechy, sezam a mandle. Významné
množství mají také např. citrony, šípky a fíky.
Z těchto skutečností lze vyvodit závěry, že existují dietetické
směry, které mléko striktně odmítají, jiné ho vychvalují. Při znalosti
pozitivních i negativních stránek může člověk do své stravy dle svého
zdravotního stavu zařadit dvakrát až třikrát týdně některý mléčný
výrobek v přiměřeném množství. Zkvašované výrobky - jogurt a tvaroh -
jsou lepší než výrobky z mléka sladkého. Pokud má někdo zdravotní
problémy, zánět či alergie, měl by na zkoušku po určitou dobu mléčné
výrobky (a vše co obsahuje mléčnou bílkovinu) vyřadit úplně a vápník v
nich nahradit luštěninami a zeleninou. Avšak jak po tisíciletí
dokazují Číňané, lze i zcela bez kravského mléka příjemně ztrávit
život." (J. Jonáš)
Vyvážené výživné hodnoty mléka vystoupí do popředí zejména při
dietách, ve kterých jde o to udržet si nebo zvýšit tělesnou hmotnost,
nebo kde hrozí podvýživa (Alzheimerova nemoc, AIDS aj.). Tu však
používáme zásadně mléko plnotučné (resp. smetanu) a výrobky s vyšším
obsahem bílkoviny či tuku. Musíme si také uvědomit, že některé
důležité vitamíny obsažené v mléce jsou rozpustné v tucích, takže
nízkotučné mléko a mléčné výrobky s nižším obsahem tuků maji snížen i
obsah těchto vitamínů. I při aplikaci těchto výživných diet platí, že
při skryté či zjevné alergii či nesnášenlivosti některou ze složek
mléka je třeba mléko považovat pro konkrétního pacienta za zdraví
škodlivé.
E. Cayce ve svých geniálních výkladech mléko doporučoval jako
vhodnou potravinu a vynikající součást výživy: "Konzumace mléka bez
tuku, buď pasterizovaného, nebo syrového, je výborná." Jinde:
"Všeobecnou sílu organizmu dodá hovězí vývar (speciální recept!),
vejce a mléčné nápoje a lehce asimilovatelná strava." Přirozeně
doporučoval spíše mléka kysaná s živými kulturami, ale nevylučoval ani
mléko sladké. Jako příležitostnou náhradu za různé sladkosti a zákusky
lze podle něj nabídnout kakao nebo čokoládu vařenou v mléce. Protože
Cayceho výklady se postupem času na praktické i vědecké úrovni
potvrzují, je třeba hledat vysvětlení, proč v současnosti tak málo
osob mléko snáší. Jde pravděpodobně o snížení celkové vitality
a imunity organizmu dnešního konzumenta proti situaci v době, kdy
Cayce žil (do r. 1945), jednak o znečištění životního prostředí. Možná
jde i o podmínky, v kterých jsou krávy chovány a kvalitu krmiva
(dnešní siláž je zřejmě negativním faktorem). Díky těmto příčinám
vzniká daleko častěji alergie na mléko, a také hlenotvorný vliv mléka
se spíše projeví jako nežádoucí faktor onemocnění horních cest
dýchacích. Další příčinou může být změna kvality stravy a způsobu
kojení a nahrazování mateřského mléka v kojeneckém věku i později.
Potraviny (včetně mléka), v kterých díky způsobu obdělávání půdy,
způsobu pěstování, zpracování a konzervace plodin stále více chybějí
cenné živiny (např. prvky hořčík, selen, jód, chróm, zinek) nedávají
člověku dostatek sil pro dobrou práci imunitního systému a odolnost
vůči vzniku alergie.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jasmine | Web | 2. prosince 2012 v 20:37 | Reagovat

Pěkný článek - dost pravdivý, i když dlouhý. Dočetla jsem 3/5 :-)...
Jinak ale - snad se neurazíš :-). Výlučně kojit by matka měla do 1/2 roku a potom by měla dávat zeleninový příkrm, dále ovocný, masově-zeleninový. Nejlépe tedy bez náhražky mateřského mléka.
Jinak 50% lidí alergických na kravské mléko, je též alergických na sójové. To situaci komplikuje...

No a ovocné přesnídávky bych nejraději úplně zrušila, protože už predisponují dítě k větší chuti na sladké a dítě má pak větší tendenci být v životě obézní... proto je také přislazují - Hello apod. chtějí mít budoucí zákazníky! Nejlepší je si ovoce rozmixovat doma a můžu říct, že to je výborný, levný a zdravý!
Stejně tak náhražka mateřského mléka - kravským, víc predisponuje dítě k tomu být v budoucnu obézní. Zatímco mateřské mléko obsahuje jen laktózu, kravské má více druhů cukrů, je sladší a dítě si zvyká na sladkou chuť... a pak se přejídá sušenkami od malinka!

Jinak o tom, že by nám celuláza štěpila celulózu na glukózu jsem v životě neslyšela a také se domnívám, že je to nesmysl! Díky tomu nám taky tak hezky čistí střeva. Myslím, že štěpit celulózu umí krávy, my ne.

2 čen | E-mail | 24. ledna 2014 v 21:12 | Reagovat

Bude mi 65 a na mléce, vajíčkách, zelenině a ovoci ze zahrady jsem vyrostla. Dodnes snídám dvě vajíčka denně.. O alergiích nemám ani ponětí, dodones mám původní barvu vlasů, nejsem šedivá ani bělovlasá a nebarvím si vlasy. Bylo nás více dětí, otec na invaliďáku, mléko byla naše denní strava, běžně ráno, večer i během dne.Jsem v pořádku a neberu žádné prášky.ještě že jsem nevěděla, jak nezdravé tyto potraviny jsou

3 tiny | 25. září 2014 v 21:51 | Reagovat

Jako alergen neni zminena soja.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama