Kyseliny a zásady vytvořené stravou

25. července 2011 v 12:11 | Viktor Stropek |  Zdraví
O tom, zda jsou potraviny více kyselé nebo zásadité, nerozhoduje chuť na jazyku. Kyselost nebo zásaditost má spojitost s tím, jaký účinek potravin zůstává v těle po jejich strávení. Potraviny mohou přitom být jak kyselinotvorné tak zásadotvorné.

K potravinám, tvořícím v těle kyseliny, patří bílý cukr, nápoje cola, maso, vejce, ryby, káva, černý čaj, rafinované oleje, ořechy, sýry, obili výrobky a některé druhy zeleniny (kapusta, hrách, artyčoky a cibule Uvedené potraviny působí zvláště překyselujícím účinkem.


Průmyslové zpracování tuků, olejů a margarínů má za následek velmi silnou tvorbu kyselin, a to je důvod k tomu, abyste se snažili upřednostnit rostlinné tuky a oleje. Všechny druhy obilovin tvoří velmi snadno kyseliny, přičemž tato tendence je zesílená u výrobků z bílé mouky. Proto doporučujeme, abyste ve větší míře konzumovali výrobky celozrnné. Pohanka je obilovina s nejslabšími účinky při tvorbě kyselin, rýže pak vykazuje účinky nejsilnější.

K potravinám, tvořícím v těle zásady, patří sušené ovoce, brambory, ovoce a zelenina, mléko, smetana a jogurt. Účinek těchto potravin se však může změnit další přípravou těchto potravin. Například brambory vařené ve slané vodě podporují tvorbu kyselin. Proto doporučujeme, abyste brambory připravovali na loupačku. Slupka brambor je jejich přirozenou ochranou. Některé druhy zeleniny byste měli konzumovat v syrovém stavu. Dále sušené fíky a meruňky, pampeliškové listy, kopr a olivy jsou zásadité potraviny.

V souvislosti s výše uvedeným není nutné, abyste se zcela zřekli stravy podporující tvorbu kyselin v těle. Důležité je, abyste měnili jednotlivé komponenty vaší denní stravy. Pokud například zkonzumujete velkou porci masa, dva malé brambory a malé množství zeleniny, rozdělíte si svou stravu tak, že docílíte překyselení organismu. Stravu si raději připravte obráceně, tj. velkou porci zeleniny a jen malý kousek masa.

Velmi účelné a vhodné je zařazení například ovocného nebo zeleninového dne. Můžete tak v syrovém nebo dušeném stavu konzumovat prakticky všechny druhy zeleniny a ovoce i podle ročního období.


Potraviny s intenzivní tvorbou kyselin

Masové extrakty, kachní, telecí a hovězí maso, candát, treska, tvaroh, některé druhy sýrů, burské oříšky, paraořechy, čočka

Potraviny tvořící kyseliny

Vepřové maso, husa, štika, pstruh, losos, rýže, výrobky z bílé mouky, vlašské ořechy

Potraviny se slabou tvorbou kyselin

Celozrnné produkty, sýry, mandle, lískové ořechy

Potraviny s intenzivní tvorbou zásad

Sušené ovoce, olivy, kopr, pampeliška

Potraviny tvořící zásady

Pórek, mrkev, červená řepa, celer, topinambury, brambory, květák, listová zelenina

Potraviny se slabou tvorbou zásad

Mléko, smetana, jogurty, podmáslí, košťálová zelenina, dýně, bobulové ovoce, jablka, hrušky, vodní meloun, broskve, švestky.


Zásadotvorná strava

Čím intenzivnější je překyselení organismu a čím větší potíže se projevují, tím více byste měli konzumovat zásaditou potravu. Místo běžné snídani s vyšším obsahem kyselin (bílé pečivo, uzeniny, marmeláda, káva) si raději nabídněte čerstvé ovoce nebo musli s čerstvým nebo sušeným ovocem. Místo kávy si připravte lapacho čaj nebo čaj rooibos. Oběd by měl sestávat ze salátu ze syrové zeleniny, k tomu například nákyp z brambor a zeleniny nebo zapékané obiloviny se zeleninou. K večeři je vhodná syrová polévka nebo dušená zelenina s plátkem celozrnného chleba a sýr. Pokud máte málo času k přípravě pokrmů, nabídněte si na vašem pracovišti salátovou mísu a k večeři chléb se zeleninou podle ročního období mrkev, květák nebo okurky. Ke svačině je vhodný jogurt s čerstvým ovocem, zeleninové šťávy (bez cukru) nebo kousek celozrnného koláče.


Zdroj: karin a Roland Possin - Základní kniha zdravé výživy, nakladatelství Fontána



II.



Po miliony let jsme se vyvíjeli v souladu s přírodou a přizpůsobili jsme se tomu. Živá příroda nám v hojnosti dodávala všechny potřebné živiny a minerální látky, které potřebujeme pro naše zdraví. Škodlivé potraviny se téměř nevyskytovaly a to málo, co se do těla dostalo, mohlo být bez problémů zase vyloučeno.

Naše krev spojuje 100 bilionu buněk v našem těle do jednoho smysluplného celku.

Pro své funkce v organismu vyžaduje zásaditou hodnotu krve pH mezi 7,35-7,45.

Pouze v této zásadité konzistenci může krev optimálně téci, vyživovat buňky a udržovat organismus v čistotě.


Pokud i jen mírně klesne hodnota pH naší krve, krev zhoustne a tvoří se v ní shluky červených krvinek, které tuhnou. To omezuje zásobování buněk kyslíkem a živinami a odvádění a vylučování škodlivin. Kyseliny, jedy a jiné škodliviny se v těle hromadí.

Hrozí, že bude acidobazická rovnováha porušena. Je to základ pro všechny procesy látkové výměny a funkce v těle, neboť např.hormony, enzymy a náš imunitní systém nemohou v příliš kyselém prostředí fungovat.

Jedním z nejvyšších principů látkové výměny je udržovat hodnotu pH krve a rovnováhu mezi kyselinami a zásadami na stabilní hodnotě.






Díky našemu modernímu způsobu života a stravovacím návykům je naše tělo opakovaně vystavováno škodlivému množství kyselin a jedů. Vitální látky, které vyrovnávají zásaditost ve formě přírodních energeticky bohatých minerálních látek a stopových prvků, se bohužel ve zpracovaných koncentrovaných potravinách téměř nevyskytují a dodávají tudíž tělu již jen velké množství prázdných kalorií.

Následující přehled ukazuje několik typických potravin a poživatin a životní návyky s nadměrným množstvím kyselin, které pohlcují vitální látky a odebírají nám životní sílu:



Maso, salámy - -kyselina močová

Vepřové maso, uzeniny - -kyselina sírová a dusičná

Sladkosti a bílý cukr

Produkty z bílé mouky - -kyselina octová

Umělá sladidla - -kyselina mravenčí

Nealkoholické nápoje

Typu Coca-cola, limonády - -kyselina fosforečná

Káva, černý čaj, červené víno - -kyselina tříslová

Léky proti bolesti -Acylpyrin - -kyselina acetylosalicylová

Antibiotika-

Nadměrná tělesná námaha- -kyselina mléčná

Stres, hněv - -kyselina solná

Nedostatek pohybu a

Špatné dýchání- -kyselina uhličitá



Hlavním pravidlem pro trvalé a lepší zdraví je omezení kyselinotvorných poživatin, vyjmenovaných výše. Nejlépe uděláme, když se budeme těmito poživatinám vyhýbat, nebo je alespoň omezíme. A nahradíme je zásadotvornou plnohodnotnou stravou. S hojností zeleniny, ovoce a rostlinnými potravinami. Pitím dostatečného množství vody, abychom propláchly organismus.

Stres vyrovnáme relaxací, autogenním tréninkem,nebo procházkou.

Namísto nadměrného sportu který organismus taktéž překyseluje, zkuste raději jogu, strečink, pilates atd…








Zdraví organismu znamená zbavit buňky, tkáně a orgány kyselin, jedů a usazenin a zároveň naplnit tělesné zásobárny živinami a minerálními látkami. Pokud budou tyto zásobárny co možná nejdéle nevyužité, je to nejlepší předpoklad pro to, že zůstaneme natrvalo zdraví a plní sil.

Pokud mají všechny buňky, tkáně a orgány k dispozici dostatečný potenciál živin, jsou schopné se nepřetržitě regenerovat a jsou schopné vyloučovat škodliviny přirozeně.




Důležitá je skladba stravy

80%zásadotvorných potravin

20%kyselinotvorných potravin a poživatin

Najděte si zdravou střední cestu mezi kyselinami a zásadami, neboť požitek je otázkou množství. Malá množství kyselin, můžete při nadbytku zásad vychutnat kompenzačně.

Můžete a měli byste každý požitek bohatý na kyseliny vykompenzovat zásadotvornou výživou a zásaditou péčí o tělo.

Zdroj: http://www.svet-potravin.cz/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lace bridesmaid dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 6:01 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama