Došly vám dolary? Tak si nějaké natiskněte, FED rád poradí…

17. července 2011 v 11:07 | Viktor Stropek
Jako dvanáctiletý školák jsem dělal pokladníka turistického kroužku místního Sokola, kde mi říkali bankéř. Často jsem toužil po docela malé tiskárničce, abych mohl vytisknout pár bankovek navíc. Těch poctivě vydělaných sběrem šípků, sušených hřibů, borůvek, lipového květu a starého papíru bylo pořád málo, aby zbylo na vlak pro výlet na Pulčinské skály.

Dnes si jen lítostivě povzdechnu při sledování činnosti americké banky FED. Před výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů její šéf uvedl, že v úvahu připadá další kolo nákupu státních dluhopisů s delší splatností, přeloženo do lidštiny, FED totiž chce opět podpořit americkou ekonomiku USA vytištěním peněz v objemu 600 miliard dolarů. To se někdo má. Holt, když bezcharakterní individuum rozbolí páteř, je třeba injekci.

Státní dluh Spojených států nedávno dosáhl rekordních 14,27 bilionu dolarů (zhruba 245,3 bilionu Kč). Nevěříte? Tak si jako já otevřete internetové stránky deníku The Wall Street Journal, nebo web ministerstva financí USA. Dozvíte se též, že na každého Američana nyní připadá dluh přes 45 tisíc dolarů. Kam se hrabe českých 131 tisíc Kč. Za tucet let Reaganovy a Bushovy vlády se Spojené státy staly ze světově nejvíce věřitelského národa světově největším dlužníkem. Co FED vytiskne, s tím na burze Wall Street obchodují.

A přitom mi ještě nedávno Wall Street připadala tak poklidná ulice, byť mě v proslulém historickém centru fascinovala celá Finanční čtvrť. Wall Street je však slavná jako americká burza, trvalé sídlo New York Stock Exchange. Kdo by to řekl, co se děje za kdysi čtyřmetrovou stěnou ze dřeva a hlíny, opevněné palisádami na obranu proti americkým domorodým kmenům. Dnes se zde v nejužší ulici v New Yorku brání bankéři a burziáni před spravedlivým hvěvem daňových poplatníků. Že se dluhy splácejí inflací? Jasně, tak dlouho, až dojde k další recesi a k ještě větším dluhům. Viz jako důkaz poslední dvě světové krize. Máme jich málo? Jak k těmto dluhovým pastem došlo...?

Napadlo mě, že jsem už dávno nenapsal žádný fejeton. Americký dolar mě přímo vybízel k takovému frivolnímu zamyšlení. Sranda musí být, i kdyby na rychvaldský chleba nebylo. Už jako školák jsem věděl, že Centrální banka je instituce, která produkuje peníze pro celý národ. A to bylo asi tak vše. Ovšem, jak jsem se později při studiu Šikovy ekonomie dozvěděl, jejím úkolem nebylo jen zásobovat vládní ekonomiku penězi, ale především fungovat v roli lichváře a půjčovat peníze vládě za úrok. Měl jsem pár kamarádů, co jim šla pěkně od ruky šmelina. Hodili by se jako bankéři FED.

Každý dolar vydaný do oběhu Centrální bankou je od ní půjčen (pronajmut) státu za nějaký úrok, resp. každý dolar je tak okamžitě zhodnocen; dolar plus patřičné procento dluhu. A nikdo jiný než Centrální banka nemá v USA monopol na tvorbu peněz pro celou zemi. Kdysi, blahé paměti, vlády neměly dovoleno tisknout bankovky, aby peníze byly stabilní a kryté zlatem. Ale protože bylo třeba stále více peněz, než na ně stačilo zlata, Federal Reserve System FED tiskl a tiskl nové, virtuálně tím řešil jednu krizi za druhou. Výsledek? Kromě deflace a inflace? Mnoho služeb a zboží, k tomu absence peněz, nebo naopak. Spokojení klienti, vzteklí výrobci a služby...

Dnes se vyšplhala trojská unce zlata na 1590 USD, kdysi byla 25 USD. Trojská unce se rovná cca 31,1 gramů 24karátového zlata. Něco jsem si zapamatoval z fárání do zlatého dolu v Johannesburgu. Penězokazci by se mohli učit. A USA hrozí částečný bankrot, pokud do 2. srpna 2011 nezavedou vyrovnaný rozpočet. Jinak může dojít k neproplácení důchodů i k jiným pochmurným scénářům. Pomůžou další inflační snahy FED ve výši 600 miliard USD...? Nebo konec schopnosti splácet své dluhy, konec důvěryhodnosti americké ekonomiky; na tom se shodují dvě světové ratingové agentury. Standard & Poor's a Weiss Ratings horší známku zdůvodňují nejen obrovským dluhem USA, ale i malým objemem zahraničních rezerv a kolísáním amerického hospodářství. Absolutně nejvyšší poměr vládního dluhu vůči vládním příjmům, to není už legrace, pane prezidente Obamo...

Nebylo by lepší vrátit tzv. zlatý standard, který byl v USA zrušen za úřadu prezidenta Franklina D. Roosevelta ke konci roku 1933. Archaismus? Každému obyvateli bylo nařízeno odevzdat veškeré zlato pod pokutou až 10 000 dolarů, 10 let vězení, nebo obojí. Jsou míň archaické a lepší hospodářské krize, co jsou prý přirozenou součástí kapitalismu? Okamžitým efektem ukončení zlatého standardu bylo, aby FED dosáhl, že papírový dolar už nebyl závislý na právoplatném dolaru Spojených států, který tvořilo 371,25 grains stříbra nebo 24,75 grains zlata - dnes se jeden grain rovná přesně 64,79891 miligramům.

Mohlo se tak tisknout víc papírových dolarů, nyní nazývaných "bankovky federální rezervy". Jejich cena už nebyla pod kontrolou občanů, ale pod kontrolou vydávající centrální banky a zakládala se na celkovém počtu vytištěných dolarů. Čím víc dolarů je vytištěno "ze vzduchu", tedy nekrytých zlatem či stříbrem, tím menší cenu každý z nich má. I navzdory zvyšující se produktivitě práce. "Zlatý standard" chtěl zrušit J. F. Kennedy, ale než jeho návrh prošel, byl v Dalasu zastřelen...

FED - Federal Reserve System - Centrální banka byla založena jedenácti bankami pár hodin před Štědrým dnem v roce 1913. O téměř sto let později tento americký finanční ústav zveřejnil, že jeho zisk za minulý rok činil rekordních 81,7 miliard dolarů. Jo, to se to žije, když jde o jedinou "firmu" v USA, která si k nákupu čehokoli může vytisknout kdykoli vlastní peníze. Monopolní postavení za všechny prachy. A také to tímto způsobem skutečně dělá; její rozpočet se za poslední tři roky ztrojnásobil na 2,43 bilionů dolarů. Přes 26 miliard vydělal FED na úrocích z 1,1 bilionu dolarů ve státních dluhopisech, 45 miliard na růstu hodnoty portfolia cenných papírů zajištěných hypotékami v celkové hodnotě zhruba jeden bilion dolarů, další peníze získal prodejem státních dluhopisů při zachraňování hlavních protagonistů poslední krize - banky Bear Stearns a pojišťovny AIG...

Ale co by na to Rockefeller a spol.? Ovšem je tu další hráč. Celkové investice Číny do amerických cenných papírů, tj. dluhopisů, akcií, cenných papírů krytých aktivy a dalších dlouhodobých i krátkodobých dluhových instrumentů, činily podle předběžné zprávy ke konci loňského června 1,61 bilionu USD. Celosvětové držení aktiv s původem v USA vzrostlo na 10,7 bilionů USD. Druhým největším držitelem amerických dluhopisů je Japonsko s objemem 882,3 miliard USD, s nímž se Čína handrkuje o prvenství, na třetím místě je skupina zemí vyvážejících ropu s pohledávkou 211,9 miliard USD.

Zkrátka, boj proti státům, co nedodržují lidská práva a přitom jsou number one ve všem, je třeba vyhrát. Ale kdy a jak…? Což tak dát čínské komunisty před Ústavní soud, aby byli jako strana zrušeni pro extrémismus? Nebo na ně poslat Jaromíra Štětinu, jejich soukmenovce, bývalého člena KSČ a senátora za třetí svoji politickou stranu, pocházejícího z bigotní komunistické a sovětské vůdce milující rodiny? Svět by pak Číně nemusel vracet své mnohabilionové dluhy, jako Češi Židům po holocaustu… Vzpomněl jsem si též na své torontské romsko-rasistické lapálie s deníkem The Globe and Mail, když jsem si v něm přečetl, jak v žertovné nadsázce psal o zadlužení USA:

"Pro zaplacení svých dluhů tak Washingtonu, pro nechápavé tam, kde sídlí vláda USA, věřitelé navrhuji, aby prodal Louisianu zpátky Francouzům. Kanada, jejíž bankovní systém vypadá solidně, a to díky tomu, že je, jak Američané říkají, "nudný a fádní", by si mohla vybrat Floridu. Kanaďané by totiž za slunce dali snad cokoli. Mexiko bude chtít koupit Texas, Arizonu a Nové Mexiko, Rusko si samozřejmě znovu koupí Aljašku a stát Washington. Čína si vyfasujue za své směnky Kalifornii, díky čemuž se San Francisco promění v "Nový Peking". Japonci koupí Oregon, Montanu a Havajské ostrovy, Nizozemci se vrátí do státu New York, jeho Manhattan kdysi koupili jako Nieuw Amsterdam od indiánů za 60 florinů, dnes přibližně 24 USD, tedy asi za láhev skotské whisky, a Německo si koupí Pensylvánii a Minnesotu…"

Proč ne? V médiích se objevuji zprávy a nabídky, které uvádějí, že ceny nemovitosti na Floridě jsou od 100 tisíc dolarů. Pokud má klient opravdu zájem investovat či koupit nemovitost na Floridě, cena 60 tisíc dolarů je reálná pro domy za účelem rekreace… Čína prostě boduje. Jde jí o zakázky na nekonečné množství produktů - od výbavy letadel a autodílů až po mořské produkty a víno. Mají zájem investovat a rovněž ve velkém investují zejména v automobilovém průmyslu, strojírenství, elektronice nebo textilním, potravinářském a dalším zpracovatelském průmyslu. Nechybí ani zájem o nákup jakéhokoli množství železa či oceli, ale i vyspělé technologie a zařízení chemiček, farmaceutických firem a spolupráci v oblastech úspor energií a ochrany životního prostředí. Ať už v Evropě, Jižní Americe nebo Africe.

"Globální ekonomická krize je výsledkem "naprostého selhání extrémního kapitalismu", prohlásil australský premiér Kevin Rudd s tím, že u kořenů kolapsu finančního systému stály dvě zla, chamtivost a strach. "Jsme svědky situace, kdy se nyní extrémní kapitalismus drcen obrací na vlády, aby zabránily systémovému krachu," řekl Rudd na zasedání Národního tiskového klubu v Canbeře. "Viděli jsme jen vlastní zájmy, chtivost, neodpovědnost a korupci, která podminovávala tvrdě pracující americký lid," řekl republikánský kandidát John McCain na mítinku ve floridském Orlandu, kde slíbil, že "skončí doba, kdy Wall Street fungoval jako kasino." Vyzval také k tomu, aby generální ředitelé přestali dostávat multimiliónové částky."

Jak nelibý to hlas pro české uchazeče o první stovku boháčů podle Forbesu, Ulčáky, Hušáky a další fiskální filuty nevyjímaje. Největší lidská tragédie je, když se žena vdá z lásky a potom zjistí, že ten hajzl nemá ani korunu.

A na závěr jeden židovský o FED. Potkají se dva Židé a jeden říká druhému: "Nemohl bys mi půjčit tisíc šekelů?" Druhý se zatváří zkormouceně a odpoví: "Bohužel, nemám u sebe ani šekel..." Uslyší druhou otázku: "A co doma?" Pohotově odpoví: "Děkuji, doma všichni zdrávi..."

Inu, rozverný fejeton, z něhož se nakonec vyklubal komentář bez happy endu, se někdy také počítá, zvláště od pokladníka Sokola, co měl přezdívku bankéř... Co s gangrénou neviditelné ruky trhu, aneb Je nutná amputace…?¨

O více než třiceti českých státních rozpočtech, které už spolkla recese USA…

USA: "Nemáme Kubu rádi, ale můžeme mít rádi její ropu…"

Jsou Češi rasisté, nebo jen nemají mnohé Romy rádi?

olser.blog.iDNES.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama